Mezi těmito dary čteme o „pomocích“. To je velmi milé slůvko: „pomoci“. Je mnoho lidí, kteří mohou být pomocí ve shromáždění, kteří snad nejsou vlastníky nějakého velkého daru. Je velmi milé být „pomocí“ a je to velmi milostivé, že Bůh nám dovoluje, abychom byli „pomocemi“ jeden druhému, stejně jako i pomocníky pod Jeho vedením. Byl jsem kdysi velmi zasažen slovy v 5. kapitole Soudců. Byla tam velká krize v historii Izraele a vidíme určitou společnost, která nepomohla. „Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným.“ (Soudců 5,23)
Je to veliká věc být vždy volný, čerstvý a prostý v srdci a připraven být v ruce Páně k činění právě toho, co On chce dát k činění. Každý z nás má své vlastní místečko k uplatnění pro Boha a je dobré pamatovat na slova našeho Pána, když „opouštěl dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl“ (Marek 13,34). My všichni můžeme být „pomocemi“. Pán nám každému dává příležitost, abychom ve svém malém koutku mile a prostě sloužili Jemu a Jeho lidu. Ať máme ty a já jakýkoli dar, ten může být rozmnožen, a jestliže nemáme nějaký zvláštní dar, rád bych věděl, zda máme žádostivost ve smyslu 1. Korintským 12,31. Jsi žádostivý v tomto směru? Žádáš si „lepších darů“? Kéž by tu bylo více oddanosti Pánu, více vyhledávání od Něho, abychom mohli být pomocníky Jeho svatých. Jsem si jist, že by tu bylo více darů, než tu je. Apoštolovo napomenutí je velmi pozoruhodné.
W. T. P. Wolston, TLIN 27/8/2010