1. červenec

Proto když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ryncích, aby chváleni byli od lidí.

Když byste se pak postili, nebývejte jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí.

Matouš 6,2.16

Pro věřící to je výsada, že mohou druhým udělovat něco z pozemských statků, které nám Bůh svěřil ke správě.

V Matouši 6 nám Pán Ježíš ukazuje, v jakém smýšlení to máme dělat: „Netrub před sebou.“ Nuže, to sotva bude náš zvyk. Ale skutečně jsme nikdy nedoufali, že budeme od lidí viděni, když jsme druhým dali něco ze svých hmotných statků nebo ze svého času? – „Nechť neví levice tvá, co činí pravice tvá,…Otec pak tvůj, který vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.“ (verše 3 a 4)

„Nebývejte zasmušilí,“ dodává Pán Ježíš, když se obrací k těm, kteří se postí. – Když zde Pán poučuje učedníky o půstu, je třeba dbát toho, že hluboký smysl Jeho slov jde daleko za dobrovolné zřeknutí se potravy.

Je mnoho věcí, které bychom někdy měli z lásky k Pánu dát stranou jako příležitost přinést „oběť“. Máme proto „být zasmušilí“? Naopak. Když se člověk ze srdce kvůli Pánu něčeho vzdá, nečiní ho to smutným, nýbrž plní ho to radostí. Něco takového by se nemělo jevit jako oběť, která je od nás vyžadována. Našemu srdci by mělo plně dostačovat vědomí o souhlasu našeho Otce, „který vidí v skrytě“!

DHIN 24/10/2015