Efezským 1,22-23
Je zajímavé a užitečné si všimnout, jak všechny ty různé linie pravdy v Božím slovu jsou nerozlučně spojeny s Osobou našeho Pána Ježíše Krista. On je božským středem vší pravdy, a každá pravda by měla najít své správné místo v naší duši, aby vykonávala svůj náležitý vliv a formující moc nad naším chozením a charakterem.
Žel, že v nás všech je sklon k tomu, abychom byli jednostranní – abychom vzali nějakou zvláštní pravdu a zdůrazňovali ji takovým způsobem, že až vadí zdravému působení některé jiné pravdy. Vezměte například velký předmět, kterým je náš Pán Ježíš Kristus jako Hlava a jako Pán. Měli bychom si všimnout, že Kristus je Hlava Svého těla, stejně jako je Pán jeho jednotlivých údů. Když na Krista myslíme jako na Hlavu, nebude to vadit pravdě o tom, že On je Pán, ale povede nás to k tomu, abychom tyto dvě věci měli v rovnováze. Když budeme myslet na Krista jen jako na Pána Jeho služebníků jednotlivě, způsobí to, že naprosto ztratíme pocit o svém vztahu k druhým v tom jednom těle, jehož On je Hlavou.
Když pravdy o Kristu jako Hlavě a o jednom těle dostanou své správné místo v naší duši, nebudeme zjevovat nezávislost, ale naše chození a naše cesty budou ukazovat, že věříme, že se dotýkají každého údu Kristova těla na zemi. Plně si uvědomíme, že každý z nás ve své individuální cestě a službě je odpovědný „jednomu Pánu“ a že jsme údy „jednoho těla“ skrze „jednoho Ducha“ (Ef. 4,4-5), a že jsme takto spojeni s „jednou Hlavou“ v nebi. To je pravda stejně tak dnes, jako to byla pravda, když apoštol psal Epištolu Efezským. C. H. Mackintosh, TLIN 6/8/2010