Zjevení 5,5
Jan, vidoucí, vidí „po pravici sedícího na trůnu“ zapečetěnou knihu: roli, která je popsaná z obou stran. Obsahuje Boží plán se světem, stejně jako Jeho soudy, které musejí předcházet zaslíbeným požehnáním.
Boží nároky, jako i Jeho soudy, jsou dokonalé. Dokud Nevěsta ještě dlí na zemi, jsou soudy zadržovány. Proto je kniha ještě zapečetěná. Ale jakmile bude Nevěsta uchvácena do domu Otce, je soudům ponechán volný průběh.
Silný anděl volá po někom, kdo by byl v stavu vzít knihu a její soudy do ruky. Ale nikdo z lidí ani z andělů k tomu není schopný. Lidé vzdychají pod vládou Satana a andělé jsou sice povoláni ke službě, ale ne k vládnutí. Zarmoucený Jan už nevidí žádnou možnost, aby zaslíbená požehnání mohla přijít.
Ale pak je mu ukázáno na Krista – v obrazu lva, který protivníka přemohl. Lev je symbol vítězné královské moci. K tomu je Kristus také kořen Davidův; On je ten Věčný, z jehož rady vzešel Davidův dům i celé lidstvo.
Je to Boží Syn, jenž Svým vítězstvím přemohl knížete tohoto světa a svrhl ho z trůnu. Svou obětní smrtí si jako „Syn člověka“ dobyl nároky na celé stvoření. On jediný má proto právo a také potřebnou moc, aby vykonal soudy.
DHIN 4/10/2015