Tyto a další podobné oddíly, kde Pán a apoštolové napomínají věřící, aby čekali, bděli a vyhlíželi Jeho příchod, dokazují, že Církev neprojde velkým soužením a že tu nejsou žádná znamení, která se musí naplnit, dříve než Pán přijde pro ty Své. Kdyby tu bylo nějaké znamení, které by se muselo nejdříve naplnit, nemohli bychom čekat a vyhlížet Jeho příchod, dokud nejprve nepřijdou ta znamení nebo soužení.
Nejsou žádná znamení, která se musí naplnit před uchvácením Církve, ale je mnoho proroctví, která se musí naplnit během posledního sedmiletého období, než Kristus přijde, aby vládl. Pozorujeme události s velkým zájmem, když vidíme, jak se věci utvářejí pro naplnění všech těchto proroctví, protože víme, že Kristus předtím přijde jako Jitřní hvězda, aby k Sobě vzal Svoji nevěstu, aby byla s Ním. Kéž nás nalezne bdící a připravené, neboť můžeme v každou chvíli zaslechnout Jeho hlas, volající nás, abychom se s Ním setkali ve vzduchu (1. Tes. 4,16).
Jak velký a slavný je náš podíl. Jak vzácná je naděje na Jeho brzký příchod, aby vzal Svoji nevěstu domů – k Sobě. Když hledíme kolem sebe na dnešní svět, jistě vidíme stíny dne Jákobova soužení, jak už padají na Židy. Jak to v nás rozehřívá naše srdce, neboť víme, že k Jeho příchodu dojde předtím. Kéž každého z nás najde s opásanými bedry a s lampou hořící, podobné lidem, kteří čekají na svého Pána (Luk. 12,35-36).
E. C. Hadley, TLIN 28/6/2010