1. květen

Vy pak jste ti, kteří jste v mých pokušeních se mnou zůstali.

Lukáš 22,28

S pokušeními, o kterých zde Pán Ježíš mluví, se setkal jako pravý člověk. A Jeho učedníci na tom měli účast. Ano, měli skutečný podíl na strádáních, na hladu, na únavě a na pozemské chudobě. Snášeli se svým Pánem také nepřízeň, opovržení a pronásledování ze strany svého lidu. – Zvláště Žalmy nám podávají náhled na to, jak bolestně pociťoval Pán Ježíš tato pokušení a utrpení. Jak bylo potom pro Něho blahodárně působící, že Ho Jeho učedníci milovali, přidrželi se Ho a vytrvali s Ním.

Také dnes je ještě možné vytrvat s Pánem. Pokušení toho druhu, jak je Pán Ježíš zakoušel jako člověk ve službě pro Svého Boha, zůstala až dodnes. Často myslíme na to, že On je ve všech našich pokušeních při nás, a to nám dává velkou útěchu. Ale mysleli jsme už někdy na to, že to je pro Něho dobře působící a libé, když s Ním dnes vytrváme v Jeho pokušeních? Přitom myslíme tedy na pokušení téhož druhu, jako je On prožil a která trpíme pro Něho, ať to jsou strádání nebo i zkušenosti, které zraňují naše srdce.

Náš milosrdný a věrný nejvyšší Kněz „umí s námi mít soucit v našich slabostech“, neboť On „byl ve všem pokoušen stejným způsobem jako my, vyjma hřích“ (Židům 4,15). Ve všech našich souženích je On sám soužen (Izaiáš 63,9). Tak hluboké je Jeho obecenství s námi v našich životních okolnostech. – A tou mírou, jak kvůli Němu snášíme utrpení a pokušení, máme „účast na Jeho utrpeních“ (Fil. 3,10) a máme s Ním společenství v Jeho pokušeních.

DHIN 3/9/2015