1. duben

Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.

Marek 6,34

Při četbě Evangelií se setkáváme s Božím Synem. Můžeme Ho pozorovat v různých situacích, jak zde žil jako tichý a pokorný člověk. To nás vždy znovu vede k údivu. Když Ho v duchu následujeme na Jeho cestě, pak nemůže být jinak, než že se naše srdce rozehřejí a my Ho obdivujeme a klaníme se Mu.

Zároveň vidíme v životě Pána Ježíše dokonalý příklad pro nás. Kolik se toho od Něho můžeme naučit! Vše, co viděl a slyšel, posuzoval z Božího hlediska. Následek toho bylo Jeho mluvení a konání k Božímu oslavení a k požehnání lidí. Jeho příklad nás povzbuzuje, abychom žili podle Jeho naučení a následovali Ho.

Náš dnešní verš podává zprávu o tom, jak stav zástupu v Něm způsobil vnitřní pohnutí. Jeho srdce se nedotýkal v první řadě jejich vnější nedostatek, nýbrž jejich zmatenost a bezmocnost.

Není to stav mnoha křesťanů dnes? Možná že to známe z vlastní zkušenosti. Běželi jsme po nějakou dobu se světem, a pak jsme museli zjistit, že jsme ztratili duchovní orientaci.

Jak Pán Ježíš vyřešil ten problém? „Počal je učiti mnohým věcem.“ Jen naučení Božího slova mohou člověku ukázat nejprve cestu spasení, ale pak také cestu požehnání. Toto „řešení“ Páně je k dispozici i nám. Chtějme opět více sahat po Bibli a pravidelně ji číst!

DHIN 28/8/2015