Protože to je způsob, jak můžeme přijímat, a měli bychom se modlit, protože to patří k duchovní zbroji. Měli bychom se také modlit, když následujeme příklad našeho Pána Ježíše Krista a Jeho věrných služebníků. Pán Ježíš byl Muž modlitby. Jeho první a poslední slova na kříži byla modlitba k Otci. V odpověď na Jeho modlitbu Otec poslal zaslíbeného Ducha Svatého. Jan 17 zaznamenává Jeho modlitbu za nás. Vedle Jeho příkladu máme Jeho napomenutí, jak skrze jasné napomenutí, tak i v podobenstvích, jako je podobenství v Lukáši 18,1-14. Kristus chce, abychom se modlili.
Apoštol Pavel byl muž modlitby, ať ve své službě nebo ve vězení. V kládě ve vězení ve Filipis, poté, co byli biti, „Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu“ (Sk. 16,25). Stejně tak se modlil za shromáždění ve vězení v Římě. Také napomínal svaté, aby se „bez přestání modlili“ (1. Tes. 5,17). Žádal je, aby se modlili za něho (Řím. 15,30-32; Kol. 4,3-4). Mluví o Epafrovi, který horlivě pracoval na modlitbách za svaté v Kolosis (Kol. 4,12). Nejen apoštolové byli muži modlitby, ale takovými byli přes celá staletí všichni, kteří byli účinní v díle Páně. Tak se rozšířilo Boží slovo po světě. Skotská královna řekla, že se bojí modliteb Johna Knoxe více než celé armády. Ať evangelisté, kteří obrátili k Pánu mnohé, nebo vykladači, kteří znovu objevili vzácné pravdy, které byly zapomenuty, všichni si uvědomovali důležitost modlitby. A tak chtějme všichni následovat těchto příkladů.
A. M. Behnam, TLIN 27/5/2010