1. duben

I povstali přední z čeledí otců z pokolení Judova a Beniaminova, kněží také a Levítové i každý, čího ducha vzbudil Bůh, aby šli k stavení domu Hospodinova, kterýž jest v Jeruzalémě.

Ezdráš 1,5

Návrat ze zajetí se nestal najednou, ale během období 100 let a byl proveden v postupných etapách pod vedením Zorobábele, Ezdráše, a nakonec Nehemiáše. Tento návrat židovského ostatku je obrazem obnovy v Církvi toho, co bylo ztraceno od dnů apoštolů. To se také stalo ve třech odlišných hnutích:

Reformace: V 16. století byli mnozí vedeni k tomu, aby prohlédli klamy církevní moci Říma, a začali kázat ospravedlnění z víry. Martin Luther v Německu, William Tyndale v Anglii a mnoho dalších byli mocnými Božími nástroji. Jejich heslem bylo „pouze víra“ a „pouze Písmo“.

Oživení: Po reformaci přišlo období úpadku, a potom v 18. století přišlo mocné evangelikální oživení, známé jako „Velké probuzení“. Evangelium bylo hlásáno milionům lidí skrze kázání Georga Whitefielda, bratří Wesleyů a Jonathana Edwardse. Toto oživení se zvláště dotklo Británie a Ameriky a bylo základem toho, co následovalo.

Obnova: Během začátku 19. století Bůh milostivě obnovil plnost Pavlova učení, tajemství o Kristu a Církvi. Toto dílo Ducha Svatého také obnovilo spojené pravdy, jako je naděje na brzký příchod Pána, a osvětlilo učení o milosti a jistotě. J. N. Darby a jiní obdaření, zbožní mužové, byli vzbuzeni svrchovaným působením Boha a užiti v této obnově. Kéž „pevně držíme“ (Zj. 3,11), co bylo z milosti obnoveno.

B. Reynolds, TLIN 29/5/2010