1. duben

I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteří dlouho živi byli po Jozue, jenž viděli všecky skutky veliké Hospodinovy, které učinil Izraelovi… A povstal jiný věk po nich, kteří neznali Hospodina, ani skutků, které učinil Izraelovi.

Soudců 2,7.10

Zde poznáváme tři generace:

Jinak zformulováno: Prarodiče (Jozue) pro Boha horlili a s modlitbou objevovali a osobně prožívali pravdy a učení Bible. Rodiče (starší) to všechno slyšeli, ale jen zčásti sami prožili; znají to, ale už to často neprožívají. Děti (další generace) se naproti tomu vyznačují lhostejností. Těšit se z požehnání je pro ně důležitější než být poslušní; Bůh už není Pán jejich života.

Nemůžeme tento trojí způsob nazírání prožívat dnes ve svém osobním životě jako křesťané? Jsou tu pravdy, které pro sebe nově objevujeme a které se nám stávají důležitými. Přitom činíme živé zkušenosti s naším Bohem. – A jsou tu pravdy, které držíme, které ale pro nás už nejsou živé; známe je, ale už pro nás mnoho neznamenají. – A pak tu jsou, žel, také pravdy, které jsme zapomněli nebo je vzali jen lhostejně na vědomí; a zkušenostem plným síly u dřívějších věřících se můžeme jen unaveně pousmát.

Co tady lze dělat? Je zapotřebí zkusit se a vyznat a nově se zařídit podle Božího slova. Kniha Soudců dokazuje, že Bůh chce vždy znovu dát oživení.

DHIN 10/8/2015