14. duben

Tento ale neučinil nic nenáležitého.

Lukáš 23,41 – přel.

Lotr na kříži poznal v Božím světle nejen sama sebe, nýbrž i Toho, jenž visel vedle něho. Vírou si uvědomoval mravní odstup mezi sebou a Pánem, ačkoli přirozené oko v té chvíli nemohlo žádný rozdíl poznat. I když Pán také visel jako odsouzený na kříži, přece Ho lotr viděl bez jakékoli viny.

A nejenom to! „Tento ale neučinil nic nenáležitého.“ Toto znění jde dále než svědectví Jidáše, Piláta a všech ostatních. Jidáš Iškariotský mluvil o tom, že „zradil krev nevinnou“ (Matouš 27,4). Pilát dosvědčil: „Žádné viny jsem nenalezl na tom člověku.“ (Lukáš 23,14) Ale slova lotra na kříži ukazují na mravní dokonalost Pána Ježíše.

Jak milost tomuto lotrovi darovala víru a světlo:

• Ačkoli sláva Ukřižovaného byla skryta za hlubokým ponížením, poznal Ho jako Pána.
• Ačkoli Ježíš nesl jen korunu z trní, přece se lotr na Něho obrátil jako na právoplatného Krále.
• Ačkoli na kříži pro něho už nebylo úniku před smrtí, přece to pro něho byla skutečnost, že Pán „přijde ve svém království“.

V jak krátkém čase způsobil Duch Boží toto všechno v jeho duši! Mluví, jako kdyby znal Pána Ježíše už mnoho roků. Zatím co mnoho druhých dává průchod svému posměchu, svědčí tento muž o dokonalosti Ježíšovy Osoby: „Tento ale neučinil nic nenáležitého.“

DHIN 9/8/2015