Zjevení 21,11
V 21. kapitole Zjevení je Církev (Shromáždění) představená jako „město svaté, Jeruzalém“, viděna jako nebeská metropole a sídlo vlády nad celým vesmírem v tisíciletém království.
Dnes se ještě „chlubíme nadějí slávy Boží“ (Římanům 5,2). Potom to ale bude skutečnost. To město mělo slávu Boží. Potom bude také plně vidět, co Pán Ježíš ve Své modlitbě k Otci řekl: „A já slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim.“ (Jan 17,22) Jaký čas to nastane, když bude Boží sláva nejenom přebývat v Církvi, ale skrze ni bude také nezkalena zjevována před světem!
V úzké souvislosti s tím je také „světlost“ která bude vycházet ze „svatého města“ a je přirovnávána ke kameni jaspisu. Tento kámen je v knize Zjevení symbolem Boží slávy, jak může být viděna ve stvoření. Bůh má zalíbení v tom, aby ukazoval Svoji slávu v souladu se schopností chápání Svých stvoření. A koho k tomu Bůh jednou použije? – Svoji Církev, kterou „sobě získal krví svého Vlastního“ (Skutky 20,28 – přel.)
Tak tomu v budoucnosti bude v dokonalosti. Předzvěděl snad Bůh v přítomnosti pro svou Církev něco jiného? Jistěže ne. Už dnes je jako „Boží dům“ také „sloup a základ pravdy“ (1. Timoteovi 3,15). A už dnes má k Boží cti vyzařovat ve světě slávu, která je jí propůjčena.
DHIN 5/8/2015