1. duben

Až by zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.

Píseň 4,6

Vše, co Pán Ježíš na této zemi dělal a říkal, bylo k radosti a k zalíbení Otce. Bůh sám nad Ním otevřel nebe, aby o tom veřejně vydal svědectví: „Tento jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.“ Lidé mohli Pánem Ježíšem opovrhovat, ale pro Boha nebylo v Jeho životě nic, co by nebylo vzácné a příjemné.

Kadidlo je voňavé koření a ukazuje na zasvěcení a oddanost Pána Ježíše. Jeho celý život byl zasvěcen Jeho Bohu, od začátku Jeho cesty až k hořkému konci. Bůh se z této dokonalé oddanosti radoval.

Myrra má hořkou chuť, ale velmi krásnou, kořenitě sladkou vůni. Jak hořká byla těžká utrpení pro Pána Ježíše, ale jaká líbezná vůně z nich vystupovala k Bohu! Nepřátelští a lhostejní lidé z toho nemohli tehdy nic pozorovat, ale očima víry smíme dnes něco z toho poznávat.

Společně s Otcem hledíme na výkupné dílo na kříži Golgoty. V těchto hodinách utrpení Pána dospěla k vrcholu, zatímco zároveň k Bohu vystupovala tato dokonalá vůně. Nikdy nebyl Bůh tak oslaven, jako právě tam, na kříži. – Místo nejhlubšího pohanění, největší hanby a nejhroznějších utrpení je zároveň horou myrrovou a pahrbkem kadidlovým.

DHIN 2/8/2015