2. Korintským 4,16
V Bibli jsme vícekrát vyzýváni, abychom neumdlévali, tj. neklesali v životě víry.
a) V modlitbě: „Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati.“ (Lukáš 18,1) Když se přes vážné a snažné prosby nic nemění, jsme v nebezpečí, že budeme modlitbu zanedbávat. Avšak chtějme se modlit dále, a přitom nezapomínat: „Mnoho zmůže modlitba spravedlivého opravdová.“ (Jakuba 5,16)
b) Ve službě: „Protož majíce tuto službu, jak jsme byli omilostněni, neoblevujeme.“ (2. Kor. 4,1 – přel.) Těžkosti a odpor v práci pro Pána nás mohou učinit skleslými. Proto je třeba i nám výzvy k Timoteovi: „Naplň svou službu.“ (2. Tim. 4,5 – ČSP)
c) V činění dobrého: „Činíce pak dobře neoblevujme; neboť časem svým budeme žíti, neustávajíce.“ (Gal. 6,9) Protože kladný výsledek se nedostavuje, možná přestáváme dělat to, co je před Bohem a pro lidi dobré. To by byla škoda! Mysleme na to: Pán odmění všechno dobré, co děláme!
Prostředkem proti vnitřní skleslosti je každodenní společenství s Ježíšem Kristem v nebi. Při modlitbě a četbou Bible dostáváme novou energii víry, abychom pro Něho žili a s radostí plnili úkoly, které nám On dal.