Job 42,3 – přel.
Často není mnoho zapotřebí k tomu, abychom museli doznat, že události v našem vlastním životě nebo v našem okolí nedokážeme pochopit.
Ani Job nedovedl pochopit, proč jej postihly takové těžké rány. Hledal na to odpověď – a žádnou nenašel. Teprve když mu Bůh představil Své divy ve stvoření, Job pochopil: Pán je veliký a moudrý, žádný člověk nemůže Jeho konání vyzpytovat.
Tak se z Jobova příběhu učíme, že za tím, co se nám děje, stojí Boží výchova. Protože nás chce ve víře přivést dále, musí někdy zasáhnout s opravou.
Bůh je věrný ve všem, co činí. Vždy má před očima požehnaný cíl a v každé podrobnosti používá prostředek, který je podle Jeho dokonalé moudrosti správný. Všechny Jeho cesty s námi jsou správné, i když jim často nerozumíme.
Kdybychom mohli vzít svůj život sami do ruky, mnohé bychom udělali jinak. Ale jak daleko vidíme? Můžeme vůbec odhadnout následky? Víme skutečně, co pro nás je to nejlepší?
Jak často jsou naše myšlenky a přání krátkozraké, sobecké a převrácené. Proto uděláme nejlépe, když přijmeme Boží cesty s námi, i když jim v té chvíli nerozumíme. Pak vnitřně dojdeme k pokoji.
NZD 7/7/2015