Nehemiáš 5,14-15
Nehemiáš je vzor duchovního vůdce. Vůdce musí být příkladem vždy a za všech okolností – a to až k odložení svých vlastních osobních práv. Nehemiáš učinil právě to! Mohl vybírat přehnané daně a z nich brát pro sebe na financování vlastního života v luxusu, ale nezvolil takový způsob. Nezmanipuloval projekt k tomu, aby si udělal sám jméno, například že by zapsal své jméno do kamene ve zdi. Nehemiáš se vzdal svých vlastních práv, protože jeho hlavní zájem nebyl, aby si sám udělal jméno – jeho hlavní zájem byl, aby dal slávu Bohu.
I my můžeme přinést Bohu slávu, když „jdeme druhou míli“ a vzdáváme se svých osobních práv. Jsme-li v postavení moci nebo autority, můžeme požadovat nebo získávat výhody od druhých pro osobní zisk nebo prestiž. Avšak jsme-li zbožní, raději dáme své osobní zájmy stranou pro Boží slávu. To je princip nejen pro vůdce, ale pro všechny lidi. Nejvyšší příklad vidíme v Pánu Ježíši (Fil. 2.5-11). Mysleme na to, čeho se On pro nás vzdal!
Vzdáním se svých práv můžeme přijít o úplatu nebo společenské postavení, může nás to stát čas a peníze a nikdo to snad neocení. Nečekej na díky nebo na nějaký druh odměny v tomto životě. Měli bychom to činit, jako to činil Nehemiáš, a přenechávat věc děkování a odměny Pánu. Nehemiáš řekl: „Budiž pamětliv na mne, Bože můj, k dobrému, co jsem pak koli činil při lidu tomto.“ (Neh. 5,19)
D. R. Reid, TLIN 31/3/2010