Píseň 5,16
Nepoznáváme také sami u sebe často něco ze sobectví, které je popsáno v 5. kapitole Písně písní? Pán Ježíš klepe na dveře našeho srdce, ale ve své duchovní vlažnosti a pohodlnosti se domníváme, že máme dobré důvody pro to, abychom nenaslouchali Jeho hlasu. – Pak jde Pán smutně dále.
Možná že jsme i my pro tuto chvíli ztratili vzácné společenství s Pánem Ježíšem. Pak chtějme myslet na Něho, na Jeho krásu, jako tato mladá nevěsta, abychom našli cestu zpět do společenství s Ním. Nevěsta nemůže najít dost nádherných srovnání, aby popsala svého Milovaného a Jeho výtečnost.
Co bychom mohli vyprávět my, kdyby se nás někdo zeptal, kdo je Pán Ježíš? Čím nám je On před druhými, čím je pro nás On více než někdo jiný? (Matouš 16,15.16; Píseň 5,9)
Mohli bychom radostně vyprávět o Jeho lásce, o Jeho moci, o Jeho ponížení a o Jeho poslušnosti, když žil na zemi a zemřel na kříži Golgoty? Uměli bychom s vděčností vyprávět o Jeho milosti, Jeho moudrosti a dokonalostech v Jeho životě a službě?
„Viděli jsme jej, ale nic nebylo viděti toho, proč bychom ho žádostivi byli.“ Tak to říká ostatek Izraele ústy proroka (Izaiáš 53,2). Zde naopak vede krása a sláva Mesiáše Jeho pozemskou nevěstu ke zvolání: „Všecken je přežádostivý!“
Oč více smíme my dnes vědět o lásce a milosti Pána Ježíše a o ceně Jeho výkupného díla!
Touží také tvoje srdce po společenství s touto obdivuhodnou Osobou?
DHIN 31/5/2015