1. únor

I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na tyč; a stalo se, když uštkl had někoho a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.      4. Mojžíšova 21,9

Náš Pán výslovně učí, že On je naplněním obrazu měděného hada. Jako Boží Syn, vyslaný od Otce, byl darem a vyjádřením Boží lásky k hynoucímu světu. Ale musel být také povýšen na kříž, když platil za naše hříchy, neboť pouze tak mohla Boží láska vyjít vstříc potřebám umírajícího hříšníka.

Celá lidská rodina pocítila smrtelné kousnutí hada. Ale Bůh nalezl lék v Tom, jenž byl povýšen na dřevo. Nyní volá na všechny ty, kteří se cítí být uštknuti, aby pohleděli na Ježíše, aby obdrželi život a pokoj. Kristus je Božím velkým řešením. Skrze Něho je hříšníkovi vyhlašováno plné, volné, přítomné i věčné spasení. Toto spasení je tak úplné, tak dobře založené, tak v souladu se všemi vlastnostmi božského charakteru a požadavky Božího trůnu, že to Satan nemůže zpochybnit. Vzkříšení je božské uznání díla kříže a slávy Toho, jenž na něm zemřel, takže věřící se mohou, co se týká vyřízení otázky hříchu, těšit nejhlubšímu odpočinutí. Bůh měl Své zalíbení v Ježíšovi; a poněvadž On vidí všechny věřící v Něm, má zalíbení také v nich. A víra je nástroj, kterým se hříšník chápe Kristova spasení. Zraněný Izraelita musel prostě pohledět a žít – pohledět ne na sebe, ne na své rány, ne na druhé kolem sebe, ale přímo a výlučně na Boží lék. Jestliže odmítl nebo zanedbal na něj pohledět, nezbývalo už nic než smrt. Byl povolán, aby upřel svůj vážný pohled na Boží lék, který byl umístěn tak, aby ho všichni mohli vidět. Zazněla slova: „A každý uštknutý, když pohledí na něj, živ bude.“ Uštknutý Izraelita byl odkázán na měděného hada; neboť měděný had byl Božím výlučným lékem pro takové uštknuté.

C. H. Mackintosh, TLIN 27/3/2010