1. únor

I odpověděv jemu Petr, řekl: Pane, jestliže jsi ty, rozkaž mi k sobě přijíti po vodě. On pak řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodi, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi. Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.

Matouš 14,28-31

Toto vyprávění popisuje třetí zázrak, který Pán vykonal ve vztahu k Petrovi, kdy se naučil oceňovat, kdo Pán je. Poté, co zázračně naplnil potřeby zástupů, Pán se vzdálil na horu, aby se modlil. Učedníci byli sami, bezmocní a bez naděje na rozbouřeném moři. Tehdy k nim Pán přišel, chodě po vodě!

Petr odpověděl na velikost našeho Pána, která se zjevila, když se k nim přibližoval. „Jestliže jsi Ty.“ Petr si začal uvědomovat Kristovu velikost jako Krále – což je zvláštní téma Matoušova evangelia – a žádal Ho, aby mu přikázal přijít k Němu po vodě. Tak se Petr spolehl na Pána proti vší přirozenosti, když opustil bezpečí lodi a vyšel k Němu po vodě.

Avšak jakmile se jeho pohled přesunul od Pána k vlnám a větru, Petr se začal topit. Potom, opět ve víře, volal k Pánu. „Vzývej Mne v den soužení.“ (Žalm 50,15) Petrova duše už byla zachráněna, ale nyní potřeboval záchranu od Pána jiným způsobem, a Pán mu bez meškání odpověděl. Ztotožnil se s Petrovou potřebou a zachránil ho.

Všichni věřící se musejí naučit stejné lekci a projít takovými zkušenostmi, naučit se důvěřovat Jemu samému a nepochybovat. Budoucí ostatek Izraele projde podobnými zkušenostmi. Pán Ježíš se už vyznačoval takovou důvěrou (Žalm 16,1). Dnes je na nás, abychom Mu důvěřovali.

A. E. Bouter, TLIN 25/3/2010