2. Královská 4,7
Je dobré, že se zadlužená vdova obrátila na správnou adresu. U Elizea mohla doufat v pomoc. Neboť sama by se se svou situací nikdy nevypořádala. Jak by mohla uspokojit svého věřitele? Vzal by si skutečně oba její syny za služebníky? Vždyť ona už neměla nic jiného kromě trošky oleje.
Elizeus jí dal radu, aby si obstarala mnoho prázdných nádob a aby to málo oleje, který ještě měla, lila do těch nádob. To také udělala. A přitom se stal Boží zázrak: Všechny nádoby, které jí její synové podali, byly naplněné. A z výtěžku mohla žena zaplatit své dluhy.
Takový je Bůh. On se nezměnil. Až dodnes nám dává vždy znovu prožívat obdivuhodné věci. Avšak ten, kdo od Něho očekává velkou věc, by si měl být vědom určitých předpokladů, které splňovala také ta vdova: zavřít dveře, mít připraveno mnoho prázdných nádob a plnit nádoby olejem.
U víry jde o náš osobní vztah k Bohu. Neklid našeho okolí a všechny vlivy tohoto světa mohou působit jen rušivě – ty musejí zůstat „venku“. Jen tak můžeme na sobě prožít Boží působení.
Nádoby je možné přirovnávat k našim srdcím. Ta jsou často naplněna sobeckými myšlenkami. Někdy tam jsou také tmavé části, skryté hříchy, které s sebou nosíme. Všechno to musí být vyklizeno, aby Duch Svatý (Jeho obrazem je olej) nás mohl naplňovat (srv. s Efezským 5,18). Činí nám Krista cenným a odvrací od nás duchovní škodu.
DHIN 24/4/2015