2. Mojžíšova 14,14
Izraelité prožili to, že Bůh viděl jejich bídu v Egyptě a mocnou rukou je vykoupil z moci a otroctví faraonova. Tomuto mocnému Bohu mohli klidně důvěřovat.
Cesta začala dobře. Izraelité stáli pod vedením a ochranou oblakového a ohnivého sloupu. Co se jim mohlo stát? – A přece náhle čteme: „Pozdvihli synové Izraelští očí svých a aj, Egyptští táhnou za nimi. I báli se velmi.“ Už při první zkoušce na cestě jejich důvěra opadla.
Faraon se doslechl, že Izraelité jsou z vojenského hlediska v pasti: Před nimi leželo Rákosové moře; na levé i na pravé straně byli obklopeni horami. Tuto příležitost chtěl faraon využít a přivést lid zpět. Není divu, že Izraelité měli strach a volali k Bohu! A byly tam také hlasy, které reptaly a obžalovávaly Mojžíše.
S jakou láskou a milosrdenstvím odpovídá Bůh na obavy Svého lidu! Skrze Mojžíše k nim volá: „Nebojte se!… Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.“ – A to vše v postavení, které bylo z lidského pohledu bezvýchodné!
I my známe v pohledu na budoucnost problémy, starosti, otázky a nejistoty. A také k nám volá Pán s povzbuzením: „Neboj se… Posilním tě, a pomáhati budu tobě a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.“ (Izaiáš 41,10)
„Pán je spomocník můj, aniž se budu báti, by mi co učiniti mohl člověk.“ (Židům 13,6) To je možné jen tehdy, když vezmeme zpět svá vlastní přání a představy a jsme srozuměni s každou cestou, po které nás Pán vede.
DHIN 23/4/2015