Římanům 3,24-25 – přel.
Někteří se domnívají, že učení o věčném odpuštění povede k bezstarostnému životu. Ale my nejsme obráceni, aniž bychom se znovu narodili. Tím jsme přijali novou přirozenost, která nenávidí zlo. Dále jsme po obrácení obdrželi Ducha Svatého, aby v nás přebýval, a tak jsme přišli pod vyučování milosti (Titovi 2,11-14). To vše staví věc do nového světla. Ačkoli nám bylo odpuštěno, když jsme uvěřili, přece odpuštění pro nás bylo získáno obětí Krista na kříži. I když naše hříchy jsme učinili až po Jeho smrti a zmrtvýchvstání.
V Římanům 3,25 se „prominutí předtím učiněných hříchů“ vztahuje na hříchy věřících, kteří žili v minulých domácnostech (dispensacích). Bůh „promíjel (přecházel)“ hříchy těchto věřících z doby před křesťanstvím. Tak tento verš znamená, že když se smírčí dílo Krista (a Bůh byl uspokojen) stalo dokonanou skutečností, okamžitě ukázalo, že Bůh byl spravedlivý, když „přecházel“ hříchy starozákonních věřících, stejně tak jako ukazuje Jeho spravedlnost dnes v tom, že ospravedlňuje věřící v Ježíše.
B. Hole, TLIN 27/1/2010