2. Královská 22,10
Safan byl něco jako státní sekretář na dvoře bohabojného krále Joziáše Judského. Před ním vládli bezbožní králové Manasses a Amon a svedli Boží lid k modloslužbě. Zřejmě se v této době také ztratil exemplář Tóry, který byl uchováván v chrámu (5. Mojžíšova 31,26). Avšak při obnově chrámu za Joziáše opět nalézá nejvyšší kněz Helkiáš „knihu zákona Hospodinova vydaného skrze Mojžíše“ (2. Par. 34,14).
Helkiáš vydává ten cenný starý dokument písaři Safanovi. Safan se zájmem tu knihu čte. Podává králi zprávu o nálezu a předčítá mu z ní. Na Joziáše má Boží slovo hluboký účinek: Zasažen, roztrhává své šaty a chce přesně vědět, co tato slova znamenají pro něho. Joziáš říká: „Veliký jest hněv Hospodinův, kterýž rozpálen jest proti nám, protože otcové naši neposlouchali slov knihy této, aby činili všecko tak, jak jest nám zapsáno.“ (2. Královská 22,13)
Z toho můžeme soudit, že Safan mezi jiným předčítal pohrůžky soudu z 5. Mojžíšovy 28 nebo z 3. Mojžíšovy 26 – tresty, které měly postihnout Izrael, když nebude dbát na Boží zákon a bude sloužit jiným bohům. Safan měl zjevně cit pro to, jaké oddíly z knihy zákona jsou pro aktuální situaci zvláště důležité.
Je dojemné a příkladné, jakou mají Joziáš a Safan úctu a bázeň před Božím slovem a jak jsou hotovi tohoto slova být poslušni.
DHIN 14/4/2015