2. Korintským 5,10
Jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
Římanům 14,12
Zdá se, že ve vztahu k soudné stolici Krista vládne určitá zmatenost, i když výše uvedené verše jsou v této věci tak jasné. Měli bychom je brát tak, jak jsou napsané, a dovolit jim, aby působily na srdce a na svědomí. Pán nikdy nezamýšlel, abychom je vykládali zákonickým způsobem, aby otřásly naší důvěrou v Krista a v Jeho plné spasení. (Nikdy nepřijdeme na soud kvůli svým hříchům – Jan 5,24; Římanům 8,1 a 1. Jana 4,17.) Ale proč bychom si měli přát oslabení síly jasných výroků v jasných výrocích v našich verších – abychom odvrátili jejich ostří? Bůh nás od toho zachovej! Ten den učiní všechno zjevným. To je velmi vážné a mělo by nás to vést k větší bdělosti a starostlivosti, pokud jde o naše skutky, cesty, myšlenky, slova, pohnutky a přání. Je dobré, když to vidíme. Rady srdcí budou zjeveny. Všechny smíšené pohnutky budou odsouzeny, zavrženy a vyloučeny. Všechny předsudky, všechny mylné soudy, všechny zlé dohady týkající se druhých – všechny tyto a podobné věci budou ukázány a vyloučeny. Potom budeme vidět věci tak, jak je vidí Kristus, budeme o nich soudit tak, jak o nich soudí On. My všichni budeme mít radost, že je takto uvidíme. I nyní, když rosteme ve světle, ve známosti a duchovnosti, když se stáváme stále podobnější Kristu, srdečně odsuzujeme mnoho věcí, které jsme kdysi považovali za zcela správné. Čím více tomu tak bude, když budeme stát v plné záři světla soudné stolice Krista!
TLIN 18/1/2010