Lukáš 22,33
Ta slova Šimona Petra: „Hotov jsem“, jsou klíčem k porozumění jeho následnému pádu. Jeho slova přicházejí právě po varování od Pána, že Satan toužil ho prosívat! Šimon Petr opravdu miloval Pána Ježíše a myslel tato slova vážně, když je říkal, ale neměl ponětí o slabosti těla. Ještě se musel naučit, že „nepřebývá ve mně, to jest v těle mém, dobré“ (Římanům 7,18).
Když se budeme chlubit svou sílou, i svou duchovní sílou, a budeme mít důvěru ve svou věrnost k Pánu, jistě nás to povede k pádu. Apoštol Pavel napsal duchovně pyšným a v sebe důvěřujícím Korintským: „A proto kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.“ (1. Kor. 10,12) Síla, která si o sobě myslí, že je silná, je ve skutečnosti slabost, a slabost, která o tom ví, že je slabá, je síla. Jestliže tajemství Petrova pádu bylo ve slovech „hotov jsem“, pak tajemství toho, aby byl zachován, by bylo v dbání na slova Pána: „Bděte a modlete se, abyste nevešli v pokušení. Duch zajisté hotov jest, ale tělo slabé.“ (Matouš 26,40-41)
Nemůžeme zvítězit nad hříchem nebo mocí Satana bez Boží moci. Budeme tříbeni, jestliže důvěřujeme v tělo (Fil. 3,3). Je milé vidět, že Pán Ježíš se modlil za Petra dříve, než padl (Luk. 22,32). Petr se musel naučit, že tělo ho nemohlo podržet tváří v tvář smrti, a ačkoli padl, jeho víra nepadla. Kéž se každý den svěřujeme Tomu, který je mocen nás zachovat od pádu (Judy 24).
B. Reynolds, TLIN 16/1/2010