Žalm 1,4
Tak jako plevy jsou při mlácení odváty a zůstane zrno, tak budou zachváceni hříšníci v soudu budoucího velkého soužení, zatím co „shromáždění spravedlivých“ (5. v.) zůstane, aby vešlo do tisíciletého království pokoje.
Tato myšlenka zasluhuje zvláštní pozornost. Je totiž charakteristická pro očekávání židovského ostatku při pohledu na Mesiášovo království pokoje na této zemi. „Tak nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví. … V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.“ (Luk. 17,30.34.35) „Vzat“ k soudu, „ponechán“ pro požehnání, zaslíbená ve Starém zákoně – to je zásada budoucího království.
Zcela obráceně se to má v Boží Církvi. Skládá se ze všech pravých věřících nynější doby a neočekává žádná požehnání na této zemi, nýbrž že bude vzata k Pánu Ježíši, že bude „uchvácena“, aby byla u Něho. Jako Jeho nevěsta bude Jím uvedena do domu Otce na svatbu Beránkovu (1. Tes. 4,17; Jan 14,2.3; Zjevení 19,7.8).
Tam v nebi jsou její požehnání. Zanecháni budou při uchvácení všichni ti, kdo „neposlouchají evangelium Pána našeho Ježíše Krista“. Zůstanou na zemi, aby později došli svého soudu. – Měli bychom tedy dnes stále rozlišovat nebeskou naději věřících od pozemské naděje spravedlivých z Izraele, kterou nacházíme v Žalmech a prorocích.
DHIN 9/4/2015