Lukáš 23,40.41
Těmito slovy, která řekl kající se lotr na kříži svému spoluviníku, odsoudil celý svůj hříšný život a ospravedlnil Pána. Mnoho lidí to dělá právě opačně: ospravedlňují sebe a své činy a odsuzují Boha. Říkají: „Přece nejsem tak špatný, neboť se snažím žít správně. Chyby ovšem máme všichni, ale já jsem ještě nikoho neoklamal a nikoho jsem nezabil. Ostatně proč nás Bůh učinil takové a proč dovolil, aby člověk zhřešil?“
Mluvíš snad také tak, milý čtenáři? Pak ses ještě neuviděl v Božím světle, jsi slepý ohledně sebe i svého života. Onen lotr na kříži volal k Pánu Ježíši jako usvědčený, ztracený hříšník a právě proto, že měl za sebou tak smutný život, dospěl snáze k poznání své viny než někdo jiný, kdo vedl ctihodný, počestný život. Zároveň se radoval, že tu byl v milosti přítomen Pán Ježíš a že byl připraven všechno mu odpustit. Spolehl se na tuto milost a byl spasen.
Nechť nikdo netvrdí, že ještě nic zlého neudělal. I když z hlediska velikosti viny jsou rozdíly, přesto nikdo není bez hříchu. Boží slovo jasně říká: „Není rozdílu. Všichni zajisté zhřešili, a nedostává se jim slávy Boží.“ (Řím. 3,23) K těmto „všechněm“ patříš i ty. Ale všichni, kteří zhřešili, také mohou být zachráněni: „Spravedlivi pak učiněni bývají zdarma, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši“ (Řím. 3,24). Nechtěl bys to slavné poselství přijmout a ještě dnes jít se svou vinou k Pánu Ježíši?
Pro toho kajícího se lotra na kříži byla naděje. Proč? Protože bez jakýchkoli vytáček uznal, že je provinilý. Směl pak slyšet z úst Spasitele slova: „Dnes budeš se mnou v ráji“ (43. v.).
Ale takových lidí, kteří přiznají, že jsou před Bohem vinni a že zaslouží své spravedlivé odsouzení, je velice málo. Cožpak není mezi lidmi běžné, že každý hřích, i ten nejhorší bývá omlouván? Kdo nechce věřit Bohu, říká: „V křesťanech jsem se zklamal.“ Lidé, kteří rozbili manželství, říkají: „Můj manžel (má manželka) mi nerozumí.“ Podvodník prohlašuje: „Zákony mne nutí podvádět.“ Lidé ve sváru se omlouvají: „To začali ti druzí!“ A zloděj za to nemůže, že krade, „protože prý k tomu má vrozené kleptomanské sklony“.
Avšak Bůh nám nemůže pomoci, dokud svou vinu skutečně neuznáme a před Ním nevyznáme. „Kristus Ježíš přišel na svět, aby hříšné spasil“ (1. Tim. 1,15); nikoli samospravedlivé anebo takové, kteří se pokoušejí stavět se do lepšího světla. „Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrný jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.“ (1. Jan. 1,9)