23. prosinec

Přede vším, co je třeba ostříhati, ostříhej srdce své, neboť z něho jsou východy života.

Přísloví 4,23+

Srdce (I)

Jestliže Bůh mluví k lidem, dělá to tak, aby tomu také mohli rozumět. Proto v Bibli nalézáme tolik přirovnání, jimiž nám jsou duchovní pojmy vysvětlovány pomocí známých, viditelných věcí. Jako příklad můžeme uvést symbolický význam takových ústrojů, jako je srdce, ledviny nebo játra.

Srdce svou ústřední polohou v těle jako hnací síla proudu krve, která udržuje život, představuje symbolicky mravní střed naší bytosti. I když také mozek a nervový systém řídí vnější funkce našeho těla, musí být v našem nitru ještě jiné místo, kde se rodí naše rozhodnutí, odkud pocházejí naše hluboké city a náklonnost, a kam se obrací Bůh, mluví-li k nám skrze Svého Ducha. Toto místo má na zřeteli Boží slovo, když mluví o našem srdci.

„Z něho jsou východy života“; tam se jaksi nastavují výhybky a všechny naše životní projevy tam mají svůj původ. Jak lépe bychom mohli ochránit srdce, než když je úplně předáme Pánu? „Dej mi, synu můj, srdce své!“ (Přísl. 23,26) To znamená podřídit Mu celou svou vůli.

Ezdráš kdysi „uložil v srdci svém, aby zpytoval zákon Hospodinův i plnil jej“ (Ezd. 7,10), a Barnabáš napomínal učedníky, aby „v úmyslu (= s rozhodnutím) srdce trvali v Pánu“ (Skut. 11,23). Jak je požehnané, když Boží slovo se dostane až do našeho srdce a utváří tam naši vůli! Jen tak se také skutečně stáváme jeho „činiteli“ (Jak. 1,22).

Ve starověku se každý válečník snažil obléknutím pancíře chránit v boji své srdce před zraněním. Dnes jsme vybízeni oblékat nejen „pancíř spravedlnosti“, nýbrž „celou zbroj Boží“, abychom v boji, který máme vést při okoušení svých nebeských požehnání, mohli obstát (Ef. 6,10-12). Vždyť jsme vystaveni tak mnohým zhoubným vlivům zvenčí! Braňme se, aby tyto vlivy v nás nezanechávaly dojmy a nepronikaly do našeho srdce! Dveře našeho srdce musí být pevně zavřené, aby neproniklo nic, co pro nás není dobré a užitečné.

Slova „přede vším“ (tj. „nade všechno“) používá ohledně srdce také prorok Jeremiáš (17,9). Říká tam: „Nejlstivější jest srdce nade všechno, a nejneduživější (též: nejpřevrácenější, zkažené). Kdo vyrozumí jemu? Já, Hospodin, kterýž zpytuji srdce a zkouším ledví, abych odplatil každému podle cesty jeho, podle ovoce skutků jeho.“