Římanům 10,17
Živá víra se opírá jenom o skutečnosti. Sice není bez pocitů, ale o pocity se neopírá. Tak i Bůh odpovídá na modlitbu víry o pomoc v pozemských věcech skutečným, praktickým vyslyšením. Posílá nám na stůl chléb, uzdravení z nemoci, odnímá bolesti, přivádí zpátky zbloudilé syny a dcery. Skuteční věřící křesťané, Boží děti, zcela jistě dobře cítí své štěstí, svůj pokoj, a mohou v tom být nesmírně šťastni. Pociťují také svou lásku k Pánu Ježíši. Dobře také cítí bolest, když Pána nějak zarmoutí, anebo když jiným Božím dětem způsobí nějakou bolest.
Ale tyto pocity nejsou základem jejich spasení, jejich radosti, nýbrž důsledky víry. Takové pocity se mohou měnit, ale víra se opírá o nezměnitelné, věčně platné Boží slovo a Boží činy. Je založena na neochvějném základě, na skále věčnosti: na samém Bohu. Tento základ je neotřesitelný, neochvějný; bude pevně stát i po celou věčnost.
Na otázku: Odkud to tak jistě víš, že ti jsou odpuštěny všechny tvé hříchy a že budeš vidět Pána ve slávě? Víra odpovídá: protože to říká Bůh. Živá víra se opírá jen o Boží slovo. Nedívá se do sebe, nedívá se na své pocity, nýbrž odvolává se na to, co řekl Bůh. Když se nepřítel ‒ ďábel bude snažit zneklidňovat tě nějakými pochybnostmi, obrať se jednoduše k Božímu slovu. „Psáno jest“ ‒ je ten nejlepší prostředek, jak zahnat nepřítele na útěk. Také Pán Ježíš zvítězil nad nepřítelem věčně platným Božím slovem. Opři se o ně také.
Lidé mají sklon ztotožňovat evangelium s určitými pocity. Tak třeba vinu uznávají jen tehdy, jestliže ji cítí. Ale vina je opravdu skutečnost, že jsme přestoupili Boží přikázání anebo že jsme nedbali na Boží nařízení. Co nás činí vinnými, je skutečnost, že jsme zhřešili proti Bohu.
Rovněž pokání není jen pocit. Je to cítěná a vědomá odpověď na to, co Bůh odkryl v našem životě. Pokání je skutečné zhroucení naší pýchy a všeho, co jsme si o sobě mysleli. Všechno, co je menší než toto, je pouhé vzrušení citů, vzbuzené možná pod dojmem nějaké přednášky, avšak není to žádné pokání.
Kdo se před Bohem zhroutí pod tíží své viny a učiní před Ním pravé pokání, zakusí, že ani odpuštění není pouhý pocit. Bůh slíbil ve Svém Slově odpuštění a stanovil podmínku, kterou je ono vázáno. Kdo učiní pokání a upřímně své hříchy vyzná Bohu, má právo věřit, že Pán Ježíš i za něho zemřel na kříži a že Bůh mu na základě prolité krve tohoto Zástupce odpustil hříchy.
S vírou v Pána Ježíše a v Jeho slovo začnou zkušenosti; avšak zkušenosti nikdy nezpůsobí víru; tak nás tomu učí Bible.