Lukáš 9,57
Jsou lidé, kteří žijí jako křesťané jen v neděli, a od pondělka žijí zase víceméně bez Krista a dělají, co sami pokládají za dobré. Ale pozor! Nemáme všichni tak trochu sklon nebrat to během týdne s naším křesťanstvím tak vážně?
Cožpak nevíš, že Bůh s tím nemůže být spokojen, jestliže máš pro Něho čas jen v neděli, zatímco ostatní dny žiješ pro sebe? On, který tě vykoupil za cenu Svého milovaného Syna a učinil tě Svým dítětem, si na tebe činí úplný nárok. Vykoupil tě cele a chce tedy mít celého člověka. Postav se proto celým srdcem na stranu svého Pána a Spasitele!
Jak by to bylo smutné, kdyby např. některý obchodník dělal něco, s čím jako křesťan nemůže souhlasit. Máme se přece jako křesťané chovat vždy a všude. Nezapomeň na to, až budeš příště plánovat svou dovolenou. Nejezdi tam, kde svody světa jsou veliké a kde bys byl v nebezpečí zapírat svého Pána. Nezapomínej také, že jsi křesťan (nebo křesťanka), až půjdeš nakupovat do oděvního domu. Zeptej se svého Pána, co by pro tebe jako Ježíšova učedníka bylo nejvhodnější. Chceš-li Ho následovat, vyjde ti vstříc a pomůže.
Jeden francouzský důstojník, jehož loď byla dobyta v bitvě u Trafalgaru admirálem Nelsonem, byl přiveden na jeho vlajkovou loď. Pospíchal k velkému admirálovi a podával mu ruku. „Ne,“ odmítl Nelson, „nejprve žádám váš meč.“
Dnes je řada lidí, kteří by rádi podali ruku Kristu. „Ježíš je tak obdivuhodná osoba,“ říkají, „vážíme si Ho a rádi bychom Ho následovali.“ ‒ Jenže takhle to nejde. „Nejprve váš meč!“ Nejprve se musíš vzdát své vzpurné svévole. Nejprve tu musí být vyznání viny a obrácení, jak to nazývá Bible. Teprve potom Kristus uchopí tvou ruku, aby ji už nikdy nepustil. Musíš Ho nejprve poznat jako svého Spasitele, a také jako Pána, jenž musí v tvém životě všechno řídit. Teprve potom pocítíš stisk ruky Jeho lásky.
Mnohdy je nám zatěžko uznat Ho za svého Pána. Naše domýšlivost se tomu vzpírá. Avšak učiníme-li to, bude následovat veliké požehnání. Je to rozhodnutí, které se v našem životě vždy a nejvíce vyplatí!