Efezským 2,12
Jaký je to bídný život být v tomto světě bez naděje, bez Boha! Být bez Boha ‒ jaká opuštěnost! Je to ale stav každého člověka, který pro sebe dosud nemá ten Boží dar ‒ Pána Ježíše, neboť On je naděje věčného života. Jak mnoho lidí tu jde vstříc věčnosti, a vůbec si nejsou vědomi této své bídy!
Mohou být i takoví, kteří se celá léta, ba desítky let shromažďují s Božími dětmi, a přesto nevědí nic o osobním znovuzrození, o obnovení své mysli, nepoznali osobní odpuštění hříchů. Slyšeli sice poselství evangelia, ale nepřiklonili k tomu své srdce. Pouhý způsob (forma) zbožnosti, příslušnost k nějakému křesťanskému vyznání nám však nedá žádnou živou naději. Jenom plné vědomí, že mé hříchy jsou odpuštěny, že Kristus zemřel namísto mne, mne opravňuje nazývat se Božím dítětem.
Pověz, přišel jsi už skutečně někdy k Ježíši, Spasiteli, s přesvědčením, že takový, jaký jsi od přirozenosti, a jak jsi žil a dosud v tomto světě žiješ, nemůžeš obstát před svatým Bohem, který ve Své přítomnosti nemůže trpět hřích? Přinesl jsi Mu už někdy celý svůj ztracený a beznadějný život, tíži svých hříchů? Udělej to s plnou vírou ještě dnes! I nepřátelé Pána Ježíše Krista o Něm svého času říkali: „Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi.“ (Luk. 15,2) Ano, On je přijímá a má s nimi obecenství. Avšak špínu, nečistotu a hřích Mu musíš vyznat, aby ti mohl všechno odpustit. Proto On trpěl na golgotském kříži jako Zástupce za tebe i za mne a splnil spravedlivé Boží požadavky vůči provinilému hříšníku.
Bez naděje a bez Boha na světě ‒ v tomto stavu se nalézají všichni lidé, kteří vědomě odmítají evangelium o Boží lásce, zjevené v Ježíši Kristu, a vůbec je nenapadne zamyslet se nad tím, kde jednou skončí jejich životní cesta. Domnívají se, že to nějak dobře dopadne, protože sice nejsou lepší, ale také ne horší než ostatní lidé. Stanovisko, že bez Boha se dá žít na světě lépe, dosáhlo všeobecného, hrozného rozšíření; ano, mnozí se dokonce opovažují pochybovat o existenci živého Boha. Nejen Bible, nýbrž také víra v Syna Božího je pro moderního člověka dávno překonaný pojem. Lidé chtějí být volní, svobodní, ale netuší, že tato volnost ‒ odpoutání od Boha vede stále hlouběji do satanova otroctví.
Písmo svaté jasně učí, že takový život skončí ve věčném odsouzení. Proto si všimni biblického ukazatele cesty k nebi! Má tento nápis: „Čiňte pokání, a obraťte se!“ ‒ Doba je vážná, Boží soudy jsou už za dveřmi. Je psáno: „Poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?“ (1. Petr. 4,18)