16. prosinec

To světlo v temnostech svítí… Dokud světlo máte, věřte ve světlo, abyste synové světla byli.

Jan 1,5; 12,36

Pán vynaložil všechno úsilí, aby u Jeho pozemského lidu vzešlo ovoce, které by bylo podle Boha. Jeho námaha však ztroskotávala zvláště na sobectví, závisti a nenávisti předních mužů toho národa. Kněží, kteří měli být Božími posly (Mal. 2,7), a farizeové byli největšími nepřáteli Pána slávy. Pán Ježíš přišel na tento svět jako světlo, ale lidé milovali více tmu než světlo. Zda tomu tak není i dnes? I dnes je jen málo těch, kteří se ochotně vystaví tomu světlu, které zjeví jejich skutky, takže činí pokání.

Ve 12. kap. Evangelia Jana, z níž je vzat jeden z dnešních veršů, Pán Ježíš stál již velice blízko Své smrti na kříži. „Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte.“ (35. v.) Když Pán na kříži zemřel, zachvátila odpovědné muže toho národa úplná temnota.  24. a 25. verš 69. Žalmu nám dávají poznat, že ani jeden z nich neunikl věčné záhubě. Téměř dva tisíce let již trpí nevýslovnou trýzeň a nemají sebemenší výhled, že by se jejich situace mohla nějak změnit k lepšímu. Po celou věčnost (pro nás to je nepředstavitelné) bude jejich podílem zatracení.

Chtěl bys sdílet takový úděl? Jistěže ne. Ovšem pak se musíš bez zdráhání vystavit Božímu světlu. Ještě dnes svítí světlo odpouštějící milosti, ačkoli Pán, to pravé Světlo, se navrátil k Otci. Dnes jsou ti, kteří v Něho věří, „světlo světa“; svědčí o Boží lásce, která tě hledá. Otevři té lásce své srdce, vezmi v opovržení a vyznej Pánu své hříchy, a i tvé srdce bude vyzařovat světelnou zář poznání slávy Boží ve tváři Krista (srov. s 2. Kor. 4,6+). Ale neváhej; brzo bude příliš pozdě.

Fyzika nás poučuje, že světlo je vlastně elektromagnetické vlnění. Jeho spektrum sahá od nejmenších kmitočtů až k nejvyšším u kosmického záření. Mezi tím pak jsou rádiové vlny, záření tepelné, světelné, ultrafialové a rentgenové paprsky a paprsky gamma. Mezi infračervenými a ultrafialovými paprsky je velice úzký okruh, který může vnímat naše oko. Naše zrakové schopnosti tedy jsou velice omezené. Proto člověk používá k rozšíření schopnosti svých smyslů různých pomocných zařízení, jako osciloskopů, drobnohledů nebo dalekohledů. ‒ Podobně je tomu na duchovním poli.

Od přirozenosti jsme duchovně téměř slepí. Ale Bůh by nám tak rád daroval víru a otevřel náš zrak pro obrovské pole, o němž jsme dosud neměli ani tušení. To první, co nám chce ukázat, je: sebe sama jako všemohoucího Boha, a Svůj úsudek o nás, jako o stvořených bytostech, které zhřešily. Jestliže k tomu řekneme upřímné ano, dá nám víru v dokonané spasitelné dílo Svého Syna ‒ Ježíše Krista, a zjeví nám skrze Své Slovo a skrze víru myšlenky Svého srdce, které On má s námi lidmi. Začněme jen upřímně číst Bibli! Objevíme v ní úžasné věci.