Na výše uvedenou otázku, která zpytuje srdce i svědomí, dává žalmista uklidňující a potěšující odpověď. Ano, Hospodin, tj. Věčný, Neměnící se, zůstává. Trůní ve Svém svatém paláci a Jeho trůn ve věčném chrámě v nebesích je neochvějný. Nikdy nezakolísá, ani kdyby se hory pohybovaly a pahrbky ustupovaly. V tomto neochvějném trůně je během plavby po rozbouřeném moři světa upevněna kotva loďky, v níž se spravedlivý, každý opravdový věřící, plaví k přístavu. Ano, on sám spočívá na srdci Toho, který sedí na trůně. Je to otcovské Boží srdce:
„Tam smíme mít mír, sladký klid, kde vše je jasno, jisto, kde starost nemá místo“
‒ zpíváme. A tak zatímco zatrpklost, pokud ne dokonce zoufalství naplňuje srdce těch, kteří neznají Boží otcovské srdce, natož aby tam odpočívali, spravedlivý smí okoušet vzácný Boží pokoj. I když jsou časné bídy a těžkosti jakkoli veliké, věřící přesto může být dobré mysli, potěšen a klidný. Ví, že „všechny jeho vlasy na hlavě jsou sečteny“ (Mat. 10,30), a že mu „všechny věci napomáhají (= spolupůsobí) k dobrému“ (Řím. 8,28)! Ale spravedlivý má potěšení nejen pokud jde o těžkosti na cestě v tomto časném životě. Chlubí se také, pokud jde o věčnost, Boží slávou, s níž současná utrpení nejsou hodná srovnání (Řím. 5,2; 8,18). Milý spolupoutníče, stojíme na přepevném základě, na skále věčností, která nekolísá ani se nepohybuje, která je věčně táž ‒ je to:
JEŽÍŠ KRISTUS!
Během dlouhých dějin lidstva byly častokrát činěny nápory na základní pilíře. Vedla k tomu vždy pýcha člověka a jeho vzpoura proti Bohu. Současné dny se však vyznačují tím, že lidstvo opouští všechna Boží měřítka hodnocení. Základní principy, které dosud byly oporou našeho společenského pořádku a našeho osobního života, jsou podkopávány a úmyslně měněny. Respekt před autoritami, snažení o pilnost, čestnost a spolehlivost, stud a pořádek, jak si ho přeje Bůh, pokud jde o manželství a rodinu ‒ byly považovány za pevný základ soužití v tomto světě. Tyto pojmy jsou dnes mnohými lidmi uváděny do pochybností a odmítány. Jsou vyvíjeny snahy o „novou“ společnost, která by spočívala na jiných principech. Také zákonodárství vychází stále více vstříc těmto snahám a tím vytváří základ pro širší a hlubší rozmach těchto protikřesťanských zásad.
Co v takovém případě dělá spravedlivý? Musí bezmocně a bez jakékoli pomoci přihlížet k takovému vývoji věcí? Bohu díky, nikoli! Trůn našeho Boha stojí pevně dál a Jeho svaté Slovo potrvá navěky. Nikoli ve vědeckých a filozofických dílech tohoto světa, nýbrž v Slovu pravdy nalézá křesťan neochvějný základ pro svou víru. I když tu stojí podle všeobecného mínění osamocen, může se s plnou důvěrou opírat o neklamné Slovo, které je i v mravním směru podnes stejně aktuální, jako v době, kdy bylo napsáno.