Žalm 11,3.4+
Dům Boží, Církev Boha živého, je „sloup a utvrzení pravdy.“ (1. Tim. 3,15) Základem té stavby je Petrovo vyznání: „Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.“ (Mat. 16,16) Pán Ježíš byl „prokázán Synem Božím v moci podle Ducha svatosti skrze zmrtvýchvstání“ (Řím. 1,4+).
Satan, Boží odpůrce, se vždy snažil mařit Boží dílo. V dobách pronásledování otevíral do široka brány podsvětí (hades), aby pohltily věřící. Ale Církev nepřemohl. Naše dny připadly do doby úpadku. Dnes se otevřeně popírá, že Ježíš je Boží Syn. Kdyby Pán Ježíš byl jenom člověk a nikoli také „Bůh zjevený v těle“, celá stavba Božího domu by se zhroutila. ‒ Nevěří se ve vzkříšení z mrtvých. Kdyby toho nebylo, vyvozuje Pavel v 1. Kor. 15,13, nebyl vzkříšen ani Kristus.
Není to hrozné, že bídní lidé se opovažují sahat na tyto Boží pilíře? Jsou-li ovšem tyto zbořeny, tělesné, hříšné žádosti člověka pak mají volnou cestu, a potom by platilo: „Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.“ (1. Kor. 15,32) A skutečně vidíme dnes lidi, kteří bezmyšlenkovitě vstupují do nečistých věcí. Co však dělá spravedlivý? Má pevné ujištění ve vědomí, že trůn jeho Boha a Otce je v nebesích. Bůh řekl mému Pánu, když tento se k Němu navrátil po dokonaném díle: „Seď po pravici mé, dokud nepoložím nepřátel tvých za podnož noh tvých.“ (Žid. 1,13) Podílem spravedlivého je věčná sláva.
Jestliže na této zemi je všechno převraceno a v neklidu, Bůh tím není nijak dotčen, neboť je ve Svém paláci v nebesích, kam nic z pozemských katastrof nemůže proniknout. On, Všemohoucí, nemůže být znepokojen ani překvapen věcmi na této zemi, protože se nedějí bez Jeho vědomí. Sedí na Svém trůně. Jenom ten, kdo vládne, sedí na trůně, a Bůh vládne. Satan je sice kníže tohoto světa, avšak může něco dělat, jen pokud to Bůh dovolí, a i jeho zlé působení musí nakonec přispět k naplnění Božích uložení a rad. Násilí a pustošení už nikdy nebudou moci být, až Pán Ježíš zřídí Své království pokoje ‒ to bude ve všem odpovídat Jeho charakteru.
V nebi se tedy vládne. Tam je Boží stavědlo; ale výhybky, které jsou odtud ovládány, jsou na této zemi. Milý spolupoutníče, možná že jsi právě ve zkouškách. Rozvaž, že všechno přichází shůry, od Otce světel, od našeho Pána, který miluje i tebe! Nesmíš vidět příčinu svých těžkostí v nepříznivých situacích nebo v chybování lidí, protože v tom případě by ses díval křivě ‒ je to milující Otec, který ti je ve Své moudrosti sesílá. Jak utěšující je to pomyšlení. Nemůže se ti stát nic, co On předem nevyhlédl. „Neboť velmi jest milosrdný Pán a lítostivý“ a chce ti dát tou zkouškou požehnání.