U jezera v Galileji Pán Ježíš nasytil zázračným způsobem veliký zástup lidí (1.-13. verš). Tolik to na ně zapůsobilo, že Ho uznávali za proroka, který měl přijít na tento svět, tedy za Mesiáše, a chtěli Ho učinit králem (14.-15. v.). Nato jim Pán Ježíš unikl, ale zástup Ho znovu nalezl (25. v.).
Nyní jim musel objasnit, že nestačí, aby přijali žijícího Mesiáše, nýbrž že kvůli jejich hříšnému stavu a jejich hříchům je třeba, aby On položil Svůj život ‒ že musí přijmout Toho, který sestoupil z nebe jako živý chléb, aby dal Své tělo, ostatně nejen za ně, Židy, nýbrž „za život světa“ (51. v.), tj. pro všechno lidstvo.
Takto Jej přijmout značí „jísti tělo Syna člověka“ a „píti krev jeho“. Kdyby Ho vírou takto nepřijali, neměli by v sobě život. Avšak kdo by v tomto smyslu „jedl jeho tělo“ a „pil jeho krev“, dosáhne věčného života, života, který se projevil v Jeho vzkříšení ze smrti, tedy života vzkříšení.
Mnozí ze Židů nepoznali svůj špatný stav a tím ani nutnost smrti svého Mesiáše. Proto se jim to, co jim říkal Ježíš, zdálo tvrdé a opustili Ho (60. a 66. verš). Dnes má mnoho lidí proti Němu podobné výhrady. Přestože jen Jeho smrt a Jeho vzkříšení může dát hříšníkům život.
Mnoho křesťanů, žel, vztahuje nadepsaná a následující slova Pána Ježíše na večeři Páně. Z tohoto naprosto nesprávného názoru pak odvozují, že účast na večeři Páně jim uděluje pomoc a posilnění pro cestu víry. Je to mylné. Večeře Páně nám sice také připomíná Jeho smrt, avšak v žádném případě v nás nepůsobí život a odpuštění hříchů.
Pán Ježíš Svým výrokem ukazuje na Svou smrt. Kristus přišel na tuto zem jako člověk ‒ aby zemřel! Jeho svatý život by nám, kteří jsme byli ztracení ve svých hříších a zasluhovali jsme peklo, nebyl nic platný. On musel zemřít. Chce-li některý člověk obdržet nový život, musí uvěřit, že smrt Božího Syna byla osobně pro něho jako ztraceného hříšníka bezpodmínečně nutná. V nadepsaném verši je vyjádřena právě tato skutečnost. Když ale Pán říká: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá, a já v něm,“ (56. v.) zní to sice podobně, ale ukazuje to jinou stránku Jeho smrti. On zemřel nejen proto, aby způsobil smíření za naše hříchy. Jeho smrt je také potravou pro srdce spasených. Abychom s Ním mohli mít obecenství, musíme si vždy znovu připomínat vše, co je založeno na smrti Krista: