Lukáš 8,11.12
Je to staré přísloví. Dvou prstů používá, aby zakryl oči svých obětí, a ony dělaly převrácené věci. Dvěma dalšími prsty jim zacpává uši, aby byli hluší k hlasu dobrého Pastýře. A tím posledním prstem jim zavírá ústa, aby se už nemohli modlit.
Ten, kdo ono přísloví vymyslel, aspoň věřil v existenci ďábla, a varování, které nám z něho plyne, si jistě můžeme vzít k srdci.
V současné době už mnoho lidí nevěří, že ďábel skutečně existuje. Je to mistrné dílo onoho arcilháře. Nepřítele, který neexistuje, se přece nikdo nemusí bát a mít se před ním na pozoru! Tím nerušeněji on pak může zasazovat své údery a tím větší je pak počet jeho obětí. Mějme se před tímto skutečným nepřítelem Boha a lidí na pozoru. Otvírejme zrak světlu Božího slova (Ž. 119,130) a své uši tomu, co říká Bůh (Ž. 85,9)! Otevřme svá ústa, aby je Bůh mohl naplnit (Ž. 81,11)!
Podobenství o rozsévači je jedno z nejznámějších v evangeliích. Dá se mu snadno rozumět, protože sám Pán Ježíš k němu podal výklad.
To símě, jak On říká, je Boží slovo. Jakmile s ním některá duše přijde do styku, ať už ústně nebo písemně ‒ a také prostřednictvím tohoto listu kalendáře ‒ tu jako by ten Boží rozsévač do ní vhodil několik zrnek živého semene. Jeho přáním je, aby ta zrnka vzešla a přinesla úrodu k oslavení Boha a k věčné blaženosti Jeho stvoření.
Zamyslel ses už někdy nad tím, milý čtenáři, že jsi skrze Boží slovo uveden do styku s Bohem? Bibli není možné srovnávat s literaturou psanou lidmi, do níž se vloudila, i když třeba neúmyslně, spousta chyb a omylů. Bible je zjevení Boha, jenž nemůže lhát (Tit. 1,2) lidem, které stvořil. Je to tedy pravda, před níž se máme sklonit. „Slova Hospodinova jsou slova čistá, jako stříbro přehnané v tavném kotlíku, tekoucí na zem, sedmkrát přečištěné.“ (Ž. 12,7+)
Měl bys tu opovážlivost pohrdat, kritizovat nebo dokonce soudit Slovo Toho, který má na tebe všechna práva a nad tebou všechnu moc? Zamysli se nad tím, neboť se skutečně nalézáš ve vážném nebezpečí, že budeš svým největším nepřítelem, ďáblem, který je lhář a otec lži (Jan 8,44), na celou věčnost stržen do jeho vlastní záhuby.