Přísloví 25,26+
„Voda studená duši ustalé jest novina dobrá ze země daleké“, praví se v předcházejícím verši (Přísl. 25,25). Jakým opakem je „čerstvá, studená voda“ ve srovnání se „zkalenou studní“ a „zkaženým pramenem“! Žel, že takový bývá spravedlivý, není-li ve svém postoji mezi bezbožnými pevný a věrný. Měli bychom být, každý na svém místě, prameny požehnání v zemi žíznivé a vyprahlé. Jsme k tomu uzpůsobeni, protože jsme byli uvedeni do spojení s Pánem Ježíšem, zdrojem života, a máme Ducha Svatého, který se chce projevovat jako proud živé vody.
Vyznávající křesťanstvo jako celek neodpovídá svému povolání. „Jsou oblakové bez vody,… stromové uvadlí, bez ovoce, dvakrát mrtví a vykořenění.“ (Juda 12) Stále více se podobají „soli, která se stala neslanou“, která bude „od lidí pošlapána“ (Mk. 9,50; Mat. 5,13). Jaká však je to škoda, jestliže skutečný věřící se podobá takovému zkaženému pramenu a zkalené studni!
Musíme zůstávat ve spojení, v stálém obecenství s Pánem, abychom byli uchráněni před kalícími vlivy a radovali se v Pánu. Jak mnoho je kolem nás škodlivých věcí, jichž satan používá, aby nás jimi sváděl. Jestliže nebdíme a jemu se to podaří, býváme oloupeni o sílu k svědectví. Dokud Samson jako nazarejský měl dlouhé vlasy jako odznak svého zasvěcení a tajemství své síly, chodil v plné moci a síle. Jakmile byl sveden, ztratil svou sílu. Tajemstvím naší síly je zasvěcení a oddanost Pánu a oddělení od všeho, co naši sílu oslabuje. Jenom tak budeme též schopni být bezbožným lidem mocným a radostným svědectvím.
Jak mnohý mezi námi, jenž byl z počátku šťastný a rozhodně stál na straně Pána, ztratil sílu skrytého obecenství s Pánem a nemá už smělost vyznat před svými neobrácenými sousedy, příbuznými nebo kolegy na pracovišti Pána Ježíše! Nový život je udušován, Duch Svatý zarmucován, srdce už není volné a šťastné před Pánem a v Něm. Jestliže spravedlivý kolísá před bezbožným, tj. nechá-li se jím ovlivňovat, ztrácí před ním nejen mravní vyrovnanost, nýbrž stává se „zkaženým pramenem“ a „zkalenou studnicí“, od níž se žíznící lidé s odporem odvrátí.
Je-li tomu tak i s tebou, vrať se zpět! Pán tak rád uzdravuje a dává novou milost. Vyznejme to jen hned našemu Otci a On nám pak podle 1. Ep. Jana 1,9 odpustí. David, když všechno bez zatajování vyznal, mohl pak říci: „A ty, ty jsi odpustil nepravost hříchu mého.“ (Ž. 32,5) Ano, Bůh je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy; věrný Svému příslibu, Svému Slovu, a spravedlivý vůči dílu Krista a vůči ceně Jeho drahocenné krve.