Římanům 13,1
Jak je dobré, že v Božím slově máme toto poučení! Vždyť jinak by si křesťan mohl třeba myslet, že se nemusí podřizovat takové vrchnosti, která jedná málo podle myšlenek Páně.
Právě dnes je třeba dbát tohoto napomenutí Božího slova. Protože nadřízené autority dnes tak málo vládnou podle Božích myšlenek, ba často obracejí Boží zjevenou vůli v opak, mohli bychom si myslet, že je nemusíme poslouchat. Jakmile však pochopíme, že není vrchnost, leč od Boha, je vše jednoduché a jasné: Podřizujeme se nadřízeným autoritám. Jenom když ony požadují něco, co je proti výslovnému Božímu příkazu, platí vyšší zásada, že více sluší poslouchat Boha než lidi (Skut. 5,29).
Uvedený verš říká, že má být poddána „každá duše“, tj. každý člověk, a my v současné době vidíme, jak by nepřítel chtěl svrhnout všechno právo a pořádek a nastolit nepořádek a chaotický zmatek. Křesťan, který je obeznámen s prorockými knihami, ví, že taková situace nastane na počátku doby soužení, kdy lidé budou utíkat do jeskyň a do skal v horách.
Již dnes na nás dopadají stíny těch událostí, protože duch vzpoury a nepoddanosti se veřejně ukazuje stále víc a víc. Bůh od nás vyžaduje poslušnost vůči vrchnostem, které „jsou“, nikoli vůči takovým, které by měly podle našeho názoru být. Lidé tohoto světa neznají Boží zásady. Jim je přirozeně těžké poslouchat, takže povstávají proti vládě, která se jim nelíbí a dostávají se i do střetu se zákony. Je smutné, jestliže křesťan se v tomto směru staví na stejnou půdu odporu s nevěřícími proti autoritám, které dal Bůh. Pak se nelze divit, jestliže musí trpět jako ten, „kdo se plete v cizí věci“ (1. Petr. 4,15).
Věřící mají prosit za lidi, kteří jsou v nadřízených místech, „za všechny v moci postavené“ (1. Tim. 2,2), jednak aby byli spaseni, ale také aby Bůh jim dával moudrost pro jejich těžké úkoly. Kéž bychom to jen více dělali! Tím budeme svědectvím pro Pána a požehnáním a solí svému okolí.
Nový zákon vybízí křesťana, aby se s dobrou vůlí podřizoval nadřízeným vládním mocem, nikdy však nepředpokládá, že sám zaujme takové místo vrchnosti nebo moci. Máme podrobná naučení pro křesťana v postavení manžela, otce, nadřízeného pána nebo služebníka, ale vůbec žádná pro nějakého křesťanského krále anebo nějakou křesťanskou vládnoucí moc. Dobře si toho povšimněme.