Římanům 1,20
Na jednom z mnoha oltářů ve starověkých Aténách byl nápis: „Neznámému bohu.“ (Skut. 17,23) Apoštol Pavel na to navázal a v přítomnosti řeckých filozofů zvěstoval toho jediného živého Boha. Použil přitom výroku jednoho řeckého básníka: „Neboť i rodina jeho jsme“ a řekl: „Jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme.“ Náš život, naše existence tedy závisí na Bohu a je nemyslitelná bez Jeho stvořitelské moci.
Nesvědčí tedy o inteligenci nebo o moudrosti, jestliže někdo říká: „Nemohu Boha vidět, proto v biblického Boha nevěřím.“ V nadepsaném verši je pak dodáno: „aby byli bez výmluvy“. (Řím. 1,20) Není tedy omluvou, jestliže někdo nepoznal, co je na Bohu neviditelné, protože to lze poznat ve stvoření. V den soudu tedy můžeš právem čekat jen hněv a odsouzení. Máš svědectví stvoření (přírody), svědectví svého svědomí a svědectví Písma svatého, abys Boha mohl poznat a nalézt.
Problém, že někdo nemůže Boha poznat, má naprosto jinou příčinu. Kdosi jednou případně řekl: „Těžkostí té otázky není, že někdo nemůže Boha nalézt, nýbrž to, že se Ho chce zbavit.“ Každému, kdo Ho upřímně hledá, Bůh vyjde s láskou a milostí vstříc. Chce v tvém srdci vzbudit touhu po pokoji a odpuštění hříchů a chce tě vést k pokání, abys byl spasen a šťasten s Bohem v tomto čase i navěky.
Kdo se sám neobelhává a vědomě neklame, musí přiznat, že vše, co je živé a pohybuje se, vzešlo z Boží ruky. Bez Něho by na zemi nebyl žádný život, vždyť už staří a moudří Řekové poznali: „Jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme.“ (Skut. 17,28) A čím více poznáváme, jak nesmírně mocný je Bůh ve stvoření, tím více budeme poznávat, že jsme prach, jako třepetající se motýl, který dnes vesele poletuje v slunečním jasu a zítra bude někde ležet ve stínu umírající.
Bůh se zjevil nejen ve stvoření, nýbrž také ve Svém vzácném Slově. Boží majestát a moc by nám mohly nahánět strach, ale my z Bible, Jeho svatého slova, víme: „Bůh láska jest.“ (1. Jan. 4,8) To není nějaký vysněný obraz lidské fantazie, nýbrž Boží zjevení v Pánu Ježíši, Jeho milovaném Synu. „V tom jest láska…, že on miloval nás, a poslal Syna svého (jako) oběť slitování za hříchy naše.“ (1. Jan. 4,10) Mohl Bůh podat ještě větší důkaz Své lásky? ‒ Znáš takto Boha?