Jan 5,28.29
Včera jsme četli o jedné hodině, která začala ve chvíli, kdy o ní mluvil Pán Ježíš. Dnes je řeč o jiné hodině, která dosud nezačala. Tentokrát jde o všechny, „kteří jsou v hrobech“. Jsou to všichni lidé, kteří do té doby tělesně zemřeli. A dobře si toho povšimněme, že všichni jednou uslyší hlas Pána a vyjdou z hrobů ven. Pak už nikdo nebude moci neslyšet nebo odmítnout.
Nuže kdo jsou „ti, kteříž dobré věci činili“? Zasloužili si nebe dobrými skutky? Nikoli, ale, jak to jednou vyjádřil i Pán: „Toto jest ten skutek Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.“ (Jan 6,28.29) ‒ Je to též odpověď nám! Jenom ti, kteří za svého života „uslyšeli hlas Syna Božího“ a tím obdrželi věčný život, mají podíl na „vzkříšení života“. ‒ „To jest první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má díl v prvním vzkříšení! Nad těmi ta druhá smrt nemá moci.“ (Zjev. 20,5.6)
Ale o těch, kteří nemají podíl na prvním vzkříšení, čteme v souvislosti se „vzkříšením soudu“: „I viděl jsem mrtvé, malé i veliké, stojící před trůnem… i souzeni jsou každý podle skutků svých.“ (Viz Zjev. 20,11-15+.)
O těchto věcech bychom si rozhodně měli zjednat jasno!
Jsou různé důvody, proč se mnozí lidé zlobí nebo rozhořčí, je-li řeč o vzkříšení.
Předně lidský rozum nechce přijmout skutečnost, že bude vzkříšení. To přece je nemožné, říkají tací, aby lidé, kteří už jsou tisíce let mrtví, opět dostali nějaké tělo. Co je mrtvé, je mrtvé, tělo se rozpadlo a nemůže už povstat z prachu.
Za druhé to je svědomí, které bývá podnětem, že lidé si myslí: „Vzkříšení nesmí být.“ Každý totiž ví, že v jeho životě nebylo vše dobré. Kdyby byl smrtí všemu konec, člověk by se už nemusel odpovídat za svá slova a činy. Jestliže však po smrti dojde k zúčtování, pak opět vyjdou na světlo všechny hříšné myšlenky, slova a skutky.
Za třetí je to ďábel, který pobízí lidi, aby popírali vzkříšení, aby je tím ukolébal v klamné jistotě, a byla jim ve vzkříšení zastřena jeho vlastní porážka.
Ale jednoho dne bude skutečně každý hrob prázdný, protože všichni mrtví vstanou z hrobů ‒ jedni při vzkříšení, aby se radovali z věčného života ‒ a ostatní v poslední den, aby trpěli věčný soud.
Ježíš Kristus vstal z mrtvých a žije nyní po Boží pravici. Všichni, kdo v Něho věří, budou s Ním tam nahoře sdílet Jeho slávu (Řím. 10,9).