Jan 5,25
Hodina, o níž tu mluví Ježíš Kristus, Boží Syn, označuje celé rozsáhlé období milosti, které začalo Jeho tehdejším působením na zemi a potrvá až do Jeho opětného příchodu k vtržení Jeho vykoupených do nebe. Je to dnešní doba, o níž apoštol Pavel říká: „Aj, nyní jest čas příhodný, aj, nyní den spasení.“ (2. Kor. 6,2) Těmi mrtvými však máme rozumět všechny lidi, kteří ještě neuvěřili v Pána Ježíše. Jsou duchovně „mrtví ve vinách a hříších“ (Ef. 2,1).
Proč to můžeme takhle říci? Přečtěme si souvislost v Evangeliu Jana! Pán tam těsně předtím říká: „Kdo slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, má život věčný a na soud nepřijde, ale přešel jest ze smrti do života.“ (kap. 5,24) Nejde tady o tělesnou, fyzickou smrt, nýbrž o smrt věčnou, které je možné nyní utéci vírou. Nechť tedy nikdo nevěří lidem, kteří tvrdí, že dnes ještě nemůžeme vědět, zda máme věčný život! Jak vidíme, Bible mluví zcela jinak.
Ale jenom ti, „kteří uslyšeli“, budou žít. Mnozí lidé zavírají své uši a svá srdce před poselstvím o spasení v Kristu. O nich Pán říká: „Ale kdo jest nevěřící Synu, neuzří života, ale hněv Boží zůstává na něm.“ (Jan 3,36)
Jednou musí každý člověk uslyšet hlas Pána Ježíše: buď nyní, v době milosti, k věčnému životu, anebo jednou k věčnému soudu. „Neboť přijde hodina, ve kterouž všichni, kteříž v hrobech jsou, uslyší hlas jeho, a vyjdou.“ (28. a 29. verš) Jako dcera Jairova uslyšela Jeho hlas a její duch se do ní znovu navrátil, takže mohla povstat ze své smrtelné postele, anebo jako Lazar, který už ležel čtyři dny v hrobce, k Jeho zavolání: „Lazare, pojď ven!“ vyšel z hrobky ‒ tak všichni, kteří za svého života na této zemi nechtěli slyšet Jeho hlas, potom vyjdou. Budou postaveni před Soudce a budou muset slyšet Jeho slova: „Jděte ode mne, zlořečení, do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.“ (Mat. 25,41)
Proto, milý, dosud neobrácený čtenáři, chtěj nyní slyšet zvoucí hlas dobrého Pastýře, uposlechni Ho a následuj Ho. Není žádný jiný prostředek, jak dosáhnout života, než slyšet Jeho hlas a uposlechnout. A tento hlas je plný lásky a milosti, ale také plný božské moci. Žádná moc Mu nemůže vzdorovat, nic nemůže zabránit Jeho působení. On „skrze smrt zahladil toho, kterýž má vladařství smrti, to jest ďábla,“ (Žid. 2,14) a Jeho smrtí nám byly otevřeny dveře k životu. Pán už není na zemi, vstoupil na nebe. Ale přesto je Jeho hlas slyšet, protože nyní mluví „z nebe“. S jakou láskou k sobě volá ještě dnes všechny unavené a obtížené! Slyš tedy Jeho laskavý hlas a uposlechni ‒ obdržíš odpuštění a věčný život.