Lukáš 13,5
V celém Písmě čteme o tom, že pokání je naprosto nutná věc. Je to základní Boží pravda.
Bývalý dávný svět nechtěl činit pokání a vody potopy ho zahladily. Sodoma s Gomorou nechtěly činit pokání a zničil je oheň a síra. Ninive činilo pokání a Bůh ušetřil lid toho města od soudu, který už byl ohlášen. Petr v den letnic kázal evangelium pokání a mnohá srdce byla dotčena Duchem Božím. Z úst těch lidí bylo slyšet zoufalé volání: „Co máme činiti (muži) bratří?“ A Petr jim odpověděl: „Pokání čiňte, a pokřti se (= nechť je pokřtěn) každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého.“ (Skut. 2,37.38) A mnozí činili pokání a byli pokřtěni a onoho dne bylo připojeno na tři tisíce duší.
Činil jsi už pokání? Jestliže ne, slyš, co říká sám Pán Ježíš: „Nebudete-li pokání činiti, všichni podobně zahynete.“ (Luk. 13,5)
Mnoho lidí má sice krásné vyznání, ale ve skutečnosti dosud nikdy nečinili před Bohem upřímné pokání, a proto neobdrželi život z Boha. Podobají se stromu, který má krásné listy, ale žádné ovoce. Takový strom nezaslouží nic jiného, než aby byl skácen a uvržen na oheň. Co byla platná pošetilým pannám lampa bez oleje? Nemohly vejít na svatbu (Mat. 25,1-13). Něco podobného se stane všem, kteří mají „způsob (= formu) zbožnosti, ale moc její zapírají“ (2. Tim. 3,5). Dostanou se do věčného zahynutí.
Je možné, aby někdo obětoval jako Kain (1. M. 4), plakal jako Ezau (1. M. 27), účastnil se bohoslužby jako Chóre (4. M. 16), přál si zemřít blaženě jako Balám (4. M. 23), měl místo k velebení jako Mícha (Soud. 17), prorokoval jako Saul (1. Sam. 10), sloužil jako Gézi (2. Král. 5), byl vychováván v bázni Boží jako Joas (2. Par. 22), byl už blízko království jako onen bohatý mládenec (Mat. 19) anebo jako král Agrippa (Skut. 26), aby měl lampu jako ony pošetilé panny (Mat. 25), konal dlouhé modlitby jako zákonníci (Mk. 12), byl naplněn bázní jako Felix (Skut. 24), horlil pro Boha jako Izrael (Řím. 10), ‒ a přesto nakonec zahynul! Ne, je třeba dobře si povšimnout, že je psáno: „Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže viděti království Boží.“ (Jan 3,3)