1. Timoteovi 2,3.4
Bůh je nejen všemohoucí a svatý, je také Spasitel-Bůh. Jeho přáním je, aby všichni lidé byli spaseni a přišli k poznání pravdy o sobě a o Bohu. Svému izraelskému lidu kdysi řekl: „Živ jsem já, dí Pán, Hospodin, že nemám libosti ve smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl!“ (Ezech. 33,11) A vidíme, že Bůh se v tom nezměnil.
Bůh říká: „Já chci“, ale velká část lidí odpovídá: „Já nechci!“ Jak smutné to je! V pekle, v tom místě věčného trápení jednou budou jenom ti, kteří nechtěli. Nikdo z těch, kdo upřímně chtějí přijít ke kříži na Golgotě, nezahyne. Jestliže Bůh říká: „Já chci“, neobstojí a je naprosto neplatná výmluva: „Já nemohu věřit.“ Co by to bylo za Boha, jenž by nedodržel Své slovo?
Žel že je mnoho lidí, kteří se pokoušejí schovat se za tzv. učení o vyvolení. „Kdopak prý to může vědět, zda je vyvolen?“ ‒ táží se. Jiní jdou ještě dále a chtěli by vědět, co je s těmi, kteří prý jsou vyvoleni k zahynutí. Zde je jedna jasná a velice jednoduchá odpověď: kdo chce uznat Boží rozsudek, Boží pravdu o sobě, a uchopí se Jeho spasení v Pánu Ježíši, patří mezi vyvolené.
Bůh chce. Neměli bychom tedy chtít i my?
Jakou lásku má Bůh k ztraceným lidem, o nichž je psáno: „Všichni zajisté zhřešili, a nedostává se jim (= nedosahují) slávy Boží“ (Řím. 3,23)! Jak je tomu s tebou, milý čtenáři? I ty jsi Jemu plně odpovědný za své hříchy a za každé odmítnutí nabídnuté milosti. Bůh staví každého člověka před jasné rozhodnutí. Na světě není nikdo, k němuž by Bůh nemluvil. Ovšem způsob, jak s každým člověkem mluví, se může velice lišit. Tak třeba u Joba 33,29.30 čteme: „Aj, všechno to dělá Bůh (silný) dvakrát i třikrát při člověku, aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.“ A tak každý nese plnou a neomezenou odpovědnost za následky svého rozhodnutí.
Bůh žádá jasné rozhodnutí i od tebe: „Chceš-li zdráv býti?“ (Jan 5,6) „Kdo chce, naber vody života zdarma.“ (Zj. 22,17) Musíš říci Bohu na Jeho nabídku milosti: „Ano,“ anebo „Ne“. Chceš opravdu odmítnout nabízenou ruku záchrany a spasení? Nenazval bys bláznem každého, kdo by tonul na moři a odmítl by záchranný pás? Bůh nestaví hříšníkovi do cesty žádnou překážku. „Kdež se rozhojnil hřích, tu ještě více rozhojnila se milost.“ (Řím. 5,20) A: „V nebi je radost nad jedním hříšníkem pokání činícím.“ (Luk. 15,7)
Rozhodni se ještě dnes. Jde o tvůj věčný úděl: nebe – nebo peklo!