2. Timoteovi 2,1
Když je Boží svědectví v těžkých dobách napadáno nepřítelem ze všech stran, když zleva i zprava hrozí nebezpečí, že se hráze protrhnou ‒ co máme v takovém případě dělat? Máme snad ‒ jako to udělal Petr ‒ tasit meč, udeřit a zjednat tak pořádek? Máme pevně utáhnout otěže a bránit pronikání zla tvrdou kázní a nastolením různých přikázání? Apoštol ukazuje Timoteovi jinou, Boží cestu: „Protož ty… posilň se v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši.“ Když se v tomto světě všechno zdálo být ztraceno a zlo triumfovalo, zjevila se Boží milost přinášející spásu všem lidem. Když se v našich posledních dnech rozmáhá zlo a hrozí, že získá převahu, je záchrana a lék proti tomu opět jen na půdě Boží milosti. „Zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.“ (Jan 1,17) Timoteus měl být silný (zesílit) v uvědomování si Boží milosti. Ona nám byla „daná v Kristu Ježíši před časy věčnými, nyní pak zjevená skrze příští (= zjevení se) Spasitele našeho Ježíše Krista…“ (kap. 1,9.10). Jenom milost, která je v Kristu Ježíši, může přemoci vliv zla a také posilnit samého služebníka pro jeho službu.
Nad život věřícího by bylo možné napsat nápis: Boží milost. Až jednou před Kristovou soudnou stolicí vše uvidíme v Božím světle, teprve si uvědomíme velikost Jeho milosti.
S jakou milostí se s námi Bůh setkal, když jsme ještě byli hříšníci! Hřích v našem životě se rozmohl hroznou měrou, ale ještě více se rozmohla milost. „Neboť milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami ze sebe, dar jest to Boží.“ (Ef. 2,8) Vykoupení krví Pána Ježíše, odpuštění našich přestoupení je „podle bohatství milosti jeho“ (Ef. 1,7).
A nyní stačí Jeho milost na všechny životní situace, do nichž se věřící může dostat na cestě tímto světem: „Dosti máš na mé milosti.“ (2. Kor. 12,9) Máme dokonce zaslíbení Božího slova, že Bůh dává větší milost, vyžadují-li to okolnosti (Jak. 4,5.6).
Ale co se stane, když třeba okolnosti a situace úplně vyčerpají zásobu Jeho milosti? Něco takového je naprosto nemožné. Takový Bůh, který se sám nazývá Bůh veškeré milosti, má nevyčerpatelná bohatství. Omezení bývá jen na naší straně, nikdy ne u Něho. My býváme opakovaně nakloněni domnívat se, že pro určitý malý krůček, pro nějaký drobný úkol Jeho milost nepotřebujeme. ON by nám tak rád dal k dispozici celé Své bohatství. Naším úkolem je brát je a používat.