2. Korintským 11,3
V době zmatku a nestřízlivosti v celém okruhu křesťanství nabývají tato slova zvláštního významu. Do korintského shromáždění se snažili vloudit falešní apoštolé a lstiví dělníci. Pavel rozeznal toto nebezpečí, které jim hrozilo, a v moci Ducha Božího varoval korintské před pronikáním cizích učení a s tím spojeného překrucování evangelia. Horlil o ně s Boží horlivostí a „zasnoubil je jednomu muži“, aby je jako „čistou pannu představil Kristu“ (2. v.+). Nyní se však obával, aby satanovou lstí nebyly jejich mysli zkaženy a odvráceny od jednoduchosti vůči Kristu. Kéž bychom si z toho vzali ponaučení! Zdalipak dnes nepronikají k našim uším mnohé „cizí hlasy“? Zda nejsou ze všech stran vychvalovány „nové poznatky“, které nemají biblický podklad? Buďme na stráži! Je skutečné nebezpečí, že budou přijímány a šířeny protibiblické myšlenky. Kolik škody už tím bylo způsobeno celkovému svědectví pro Pána!
Příčinou všeobecného nízkého duchovního stavu Božího lidu je v neposlední řadě to, že mnohým jde více o poznávání Božího slova rozumem, než aby je prakticky uskutečňovali a žili ve svém životě, a aby byli vkořeněni a pevně založeni v lásce Krista. Jaký se tu ukazuje nedostatek jednoduchosti srdce! Rozmáhající se rozdvojenost smýšlení plodí slovní spory a neústupnost. Bděme a buďme střízliví! Jakmile se uchýlíme od skálopevného základu Božího slova, budeme se ztrácet v sypkém písku bludu a tápat ve tmě.
Jeden Evropan se dal na cestě indickou vesnicí do hovoru s místním vesničanem a opíral se přitom o zeď domu. V tom vyběhla ven nějaká žena a vzrušeně volala: „Ustupte rychle!“ ‒ „Pročpak?“, tázal se udiveně cizinec. ‒ „Vidíte onu trhlinu ve zdi? Za chvíli odtud vyleze kobra vypít misku mléka, kterou jsem jí připravila. Je to svaté zvíře.“ Návštěvník se nedal dvakrát pobízet a odstoupil o několik kroků zpět. Brzo se objevila hlava a dlouhé tělo hada. Vypil mléko a potom zase klidně zalezl do skrýše.
Za několik týdnů onen cizinec zase zavítal do té vesnice. Viděl, že majitel onoho „hadího domu“ je velice zarmoucen. „Zemřela mi manželka,“ vysvětloval s očima plnýma slz. „Kobra ji zabila. Pila jako obvykle mléko, když tu manželka o ni nedopatřením zakopla. Zvíře se bleskurychle otočilo, uštklo mou ženu a ta za několik minut skonala.“
Nepokoušejme se krotit jedovaté hady, a střežme se živit je. Ani s ďáblem, ani s hříchem není radno si zahrávat! Sklidili bychom jen porážku a pád. Věřícímu je výslovně řečeno, že ďáblu se má vzepřít a před žádostí a pýchou má utíkat. Budeme-li se zdržovat v těsné blízkosti Krista, vítěze nad satanem, budeme v bezpečí.
/pokračování 7. 8. /