Když první lidé zhřešili, stala se země místem, kde vládne lež, bezpráví, zlo a násilí. Každý, kdo chodí s otevřenýma očima, rozezná, že tzv. „pokrokový vývoj lidstva“ je pouhá pohádka. Nejsme s to potřít ani aspoň potlačit moc zla, které jsme sami rozpoutali. Protože kořeny zla nosí každý v sobě a „všeliké myšlení srdce (člověka) jest jen zlé po celý den“ (1. M. 6,5+). Na této zemi byl jen jeden člověk, jenž byl výjimkou: člověk Kristus Ježíš. Ale lidé Ho nechtěli přijmout, nýbrž snažili se zahladit tuto živou obžalobu, která svědčila proti nim. Proto Ho ukřižovali. Když byl rozsudek vykonán a On položil Svůj svatý život, dali Ho do hrobky ve skále. Vchod opatřili těžkým kamenem a mimo to ho ještě zapečetili a dali hlídat římskými vojáky. Ale Bůh vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých. Došlo k zemětřesení, jeden anděl Páně sestoupil a odvalil kámen. Strážní byli jako mrtví. Ježíš skutečně vstal z mrtvých! Ježíš žije, zvítězil! To je ten důkaz, který Bůh dal lidem, že On, Boží Syn, je Bohem ustanoven, aby jednou soudil celý zemský okrsek, tj. všechny lidi. Tehdy usvědčí všechny bezbožné ze všech skutků jejich bezbožnosti, které lidé bezbožně páchali, a ze všech tvrdých slov, která proti Němu mluvili bezbožní hříšníci (Juda 15. v.). Dej se tedy varovat! Obrať se ještě dnes!
Nezapomínejme, že Bůh existuje. Je to Bůh lásky, ale též spravedlivý Soudce, před nímž budeme brzy muset skládat účty ze svého života (Řím. 2,5.6).
Nezapomeňme, že před Ním jsme vinni. Všichni lidé zhřešili, a proto se nemohou Bohu líbit (Řím. 3,23).
Nezapomínejme, že smrt jednou neodvratně skutečně přijde. A že po smrti bude soud. Jednoho dne musí každý opustit tuto zem. Ten, kdo není spasen, si nemůže s sebou vzít nic jiného než břemeno svých hříchů.
Nezapomínejme, že Bůh nyní přikazuje všem lidem, aby činili pokání. Toto musíme učinit dnes.
Především ale nezapomínejme, že Bůh nás miluje a že poslal Svého Syna, aby na kříži učinil smíření za naše hříchy. Miluje nás takové, jací jsme: bez ohledu na velikost naší viny a na délku a zatvrzelost našeho odporu proti Jeho pozváním a vybídnutím přijmout spasení. Dvou věcí je třeba, abychom mohli být spaseni a tím se stali Božími dětmi: uznání a vyznání své hříšnosti a viny, a víra v Pána Ježíše a v Jeho dílo vykoupení na Golgotě.
A my všichni, které Bůh vykoupil, Mu nezapomínejme děkovat a vzdávat Mu poctu a vypravovat lidem kolem sebe o našem Spasiteli a Pánu.