4. červen

Co prospěje člověku, kdyby všechen svět získal, a své duši škodu učinil (doslova: svůj život /nebo: svoji duši/ ztratil)?

Marek 8,36

Mnoho lidí považuje zdraví za největší a nejcennější majetek na zemi. Mít zdravé tělo a zdravou mysl je skutečně veliký Boží dar. Často to poznáme teprve tehdy, když jdeme na návštěvy do nemocnic a vidíme tam všelijakou bídu. A tu jistě je také na místě otázka, zda a komu jsme za zdraví vděčni. Ale jak rychle člověk zase zapomíná na všechno, co v nemocnici viděl, když odtamtud odejde!

Mnohem důležitější než tělesné zdraví je lidská nesmrtelná duše. Člověk, jemuž je zdraví a život na této zemi vším, se podobá jepici. Ďábel by nám rád namluvil, že jiný život než tento není, a že smrtí prý všechno končí, ale říká to vlastně slovy jednoho krále ve Starém zákoně: „Dej mi duše a vezmi si majetek.“ (1. Mojž. 14,21+) Jednomu dá úspěch v povolání, jinému v umění, v politice, vědě anebo ve sportu. Jiné lidi zase zahrne hmotnými statky. Zná dobře založení každého z nás a ví, s čím ke každému přijít. Ten Boží odpůrce dobře ví, že duše člověka je nesmrtelná. Proto chce lidi stůj co stůj přivést do záhuby.

Bůh ale vložil do srdce každého člověka vědomí o věčnosti. Kdo je sám k sobě upřímný, připustí, že nemá odvahu podívat se smrti do očí. Strach před smrtí, pochybnosti a nejistota o tvrzení, že smrtí bude všemu konec, jsou lidem dobře známé. Proto jdi k Pánu Ježíši, který chce tvou duši spasit! On i tobě klade nadepsanou otázku z Písma.

Starý zákon nám obraznou řečí znázorňuje mnoho pravd Nového zákona. Tak v Ozeáši 5,13+ čteme: „Pročež vida Efraim neduh svůj, a Juda nežit svůj, utekl se Efraim do Asyrie, a poslal ke králi Jarebovi. Ale on nebude moci zhojiti vás, ani uzdraviti vás od nežitů.“ ‒ I vy možná pozorujete, že jste nemocní ‒ nikoli tělesně, ale uvnitř. Možná, že dokonce uznáváte, že kořenem této nemoci je hřích.

Nuže jestliže někdo je nemocen, jde k lékaři. Efraim se obrátil na špatnou adresu. Asyrský král mu nemohl pomoci, natož ho uzdravit.

Světské zábavy a rozptýlení nemohou pomoci zneklidněnému svědomí. Ani všechna možná lidská náboženství, i kdyby jejich zakladateli byli nevím jak vzdělaní lidé, nepomohou, ale selžou, když jde o nemoc hříchu.

Zde může pomoci jenom ten veliký Lékař, který řekl: „Nepotřebují zdraví (lidé) lékaře, ale nemocní. Nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.“ (Luk. 5,31.32) Je to Pán Ježíš Kristus a Jeho lékařstvím je Jeho krev, kterou prolil za hříšníky. Boží slovo říká: „Bez krve vylití nebývá odpuštění (vin).“ (Žid. 9,22) Ale na základě krve tohoto Zástupce ‒ Krista, chce Bůh odpustit každému hříšníkovi, který učiní pokání. Pak je uzdraven a zproštěn té hrozné nemoci hříchu a může být šťasten a radovat se.