Žalm 119,67
Na zemi byl jenom jeden člověk, který nepotřeboval být pokořen: náš drahý Pán. Byl vždy srdcem pokorný. Chce-li však některý člověk vstoupit do spojení s Bohem, musí se napřed pokořit. Jestliže hříšník leží na zemi v prachu a odsuzuje se, zakusí pak, že Bůh ho z prachu pozvedne a dá mu odpuštění hříchů a věčný život.
Avšak jak často bývá třeba, aby i věřící byl pokořen, protože nebděl a dostal se do něčeho, co nebylo ke cti Pána a způsobilo jeho vlastní škodu. Vidíme to v životě takového Jákoba, Davida a Petra a také sami jsme to jistě museli zakusit ve svém životě. Jak často nám Pán musel ukázat naše převrácenosti a tím nás pokořit, protože jsme nebyli pokorní. Mělo by to v nás vzbudit bázeň před sebou, ale pak i touhu ubírat se věrně a s bdělostí cestou Božího slova k oslavení Pána. „Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.“ (1. Petr. 5,5) Takové jsou nezměněně platné zásady Boží vlády. A pýcha je i v našich srdcích. Bojujme proti ní a „pokořme se tedy pod mocnou ruku Boží.“ (1. Petr. 5,6)
Pýcha člověka nemůže jinak, než vždy bloudit ‒ nikdy nemůže nalézt cestu Boží vůle. To, co Bůh od nás nejprve ze všeho očekává, je pokorné a pokořené srdce, zkroušený duch (Ž. 51,19). Jenže jak těžké nám bývá zvolit si pokoru za svou ctnost! Ale pro nikoho by nemělo být těžké pokořit se před Bohem do prachu pro své mnohé hříchy. Kdyby to tak všichni lidé chtěli jednou ve svém životě udělat ‒ totiž v opravdové lítosti a v pokání!
Ale i u věřícího je pokora jednou z nejnutnějších vlastností. Jak snadno vyrůstá v našem srdci do výše pýcha, ten svízelný plevel, i po obrácení! A nevede k ničemu jinému než k hříchu, k temnotě, bloudění a domýšlivosti. Bůh by nás tak rád chtěl skrze poučení Písma svatého osvobodit od pýchy především tím, že staví před naši duši Pána Ježíše, který se ponížil až do smrti na kříži. Možná že každého dne Pána prosíme, aby nám udělil pokoru, onu tolik požehnanou ctnost, ale jakmile On k tomu použije lidi, aby naši prosbu vyslyšel, hněváme se anebo se dokonce rozzlobíme na nástroj, který k tomu použil. Pokorou bychom rozhodně neměli pohrdat!