2. Timoteovi 2,8+
K vyrovnání dluhu jsou třeba dvě důležité věci: zaplacení, tj. peněžní obnos, a dále písemné potvrzení. Pro věřitele je věc vyřízena, jestliže má v ruce peníze, a pro dlužníka zase, má-li v ruce platnou písemnou stvrzenku.
Člověk je pro své hříchy před Bohem dlužníkem. A protože sám o sobě není schopen zaplatit, zaplatil za něho někdo jiný: Pán Ježíš Kristus. Kristus zahladil na kříži hříchy všech, kdo v Něho věří. Dal sebe sama jako výkupné. „Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů.“ (Žid. 9,28) Tím učinil zadost všem Božím požadavkům. Bůh je plně spokojen.
A co potvrzení? Je jím zmrtvýchvstání a oslavení Krista. Téhož člověka, který nesl na dřevě naše hříchy, který Boha ve všem oslavil, Bůh vzkřísil z mrtvých, posadil Ho po Své pravici a korunoval Ho ctí a slávou.
Jestliže tedy ďábel anebo nějaký jiný žalobce nás, kteří věříme v Pána Ježíše, chce napadat, tu se nemáme opírat o své pocity a zdání, nýbrž o Boží stvrzenku. Můžeme mu ukázat na toho člověka ve slávě, na oslaveného Vítěze, kterého zdobí koruna slávy ‒ na Krista. Taková má být naše odpověď na jakoukoli otázku. Umlčí každého žalobníka, našemu svědomí stačí, srdci dává klid a Boha oslavuje. (Řím. 8,33.34) „Vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše (= Ježíše jako Pána), a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.“ (Řím. 10,9)
Všichni věřící by vždy měli mít v paměti Pána, který je vykoupil za vysokou cenu. Ve 2. Ep. Timoteovi vidíme, že už tomu tak nebylo. Věřící, kteří se přiznávali ke Kristu, se již stali velikým domem, v němž byly jak nádoby ke cti, tak i nádoby k necti. Muži ze sborů mluvili převrácené věci, aby si získali vlastní stoupence (Skut. 20,30). A nepřítel, satan, se usiloval (a činí to podnes) zasít mezi pšenici plevel. Apoštol jmenuje v té Epištole dva muže, kteří říkali, že se již stalo zmrtvýchvstání. Mínili sice duchovní zmrtvýchvstání, ale tím popírali tělesné zmrtvýchvstání. Proto každému je určeno napomenutí: „Pamatuj na Ježíše Krista, vzkříšeného z mrtvých.“ Naše víra by byla bezcenná, kdyby Kristus z mrtvých nevstal. My ale pevně věříme Jeho slovu: „Já živ jsem, i vy živi budete.“ (Jan 14,19) Boží zaslíbení, podobně jako tenkrát, se naplní i v budoucnosti.