Koloským 3,16
Boží slovo není jen zjevení Božích myšlenek a Boží vůle, ale je též pokrmem pro naše duše. Proto je potřebujeme číst nejen k poznávání Boží vůle a uplatňování jí v praktickém životě, ale také k sycení svých duší. Jestliže takto používáme Boží slovo, budeme z něho mít velký užitek a z našich srdcí budou k Bohu stoupat chvalozpěvy.
V Církvi v Korintu bylo mnoho známosti, ale praktický život tomu neodpovídal, takže apoštol k nim nemohl mluvit jako k „duchovním“. I my jsme v nebezpečí, že se spokojíme s přijetím Božího slova pouze rozumem, zatímco srdce a svědomí jím nebudou dotčeny. Větší míru známosti, je-li růst zdravý, vždy doprovází vroucnější láska k Pánu a větší mravní síla našeho praktického života.
Boží slovo musí v našich srdcích „přebývat“. Není to jen přijetí pokrmu, které působí výživu, nýbrž také jeho trávení, jako i za doby zákona čistá zvířata musela být také přežvykující. Budeme-li se takto sytit Slovem, povede nás poznávání Božích myšlenek v Písmech k užšímu obecenství s Pánem a k věrnějšímu životu víry. Potom budeme prakticky schopni vzájemně se poučovat a napomínat a naše srdce pak budou oplývat chválami a děkováním Pánu.
Myslíš si, že stačí přečíst si každého dne jeden kalendářní lístek a k tomu příslušné verše Písma? ‒ K tomu, aby se život věřícího skutečně mohl zdravě rozvíjet, duchovní potrava kalendáře nestačí. (Bylo na to již upozorněno v předmluvě kalendáře.) Každý den bychom si měli přečíst určitý oddíl Písma, pokud možná s dobrým výkladem po ruce, který nám pomůže lépe porozumět přečtenému. Bez pravidelného čtení Božího slova se v našem duchovním životě brzy projeví nedostatky.
Protože však při četbě Bible nemáme vždy po ruce takový vhodný výklad, mohly by nám pomoci následující pokyny neznámého pisatele:
Jakmile přečteš některou kapitolu nebo oddíl z Božího slova, polož si otázku, zda se tam nevyskytuje jeden nebo více následujících znaků:
‒ příklad k následování,
‒ přikázání k uposlechnutí,
‒ chyba, které se máme vyhnout,
‒ hřích, který máme odsoudit a opustit,
‒ zaslíbení, které si můžeme přivlastnit,
‒ nějaká nová myšlenka, týkající se Pána Ježíše nebo Otce.
Budeme-li Boží slovo pravidelně číst s modlitbou a klást si takové otázky, budeme vždy více zjišťovat, jak úžasný poklad máme v Bibli. Také žalmista se o tom přesvědčil, neboť říká: „Raduji se ze slova tvého jako (člověk), který nalézá velkou kořist.“ (Ž. 119,162+)